Příroda

Příroda

Anotace: Na lavičce v parku

Neplakej a drž se mě,
říká slunce Kopretině,
mluví ke mně vánek,
ať nejsem žádný uplakánek,
po ránu, když rosný bod,
travičce jen přijde vhod.
Paprsky mě šimrají,
ptáci si špitají,
když nám zpívají v parku,
každý den, i v tom parnu,
vidím Straku, utíká...
po mechu, mě láká,
víc k přírodě,
mně, sirotě...
Vesmíru, co opustil mě,
porodil v temnotě,
a vyvedl na světlo,
dnes jsem nějak naměkko,
když cítím vůni přírody,
Vážky, volní piloti...
dělají si co chtějí,
létají ranní krůpějí,
jak to jen dělají?
Autor Amálka, 09.09.2020
Přečteno 134x
Tipy 13
Poslední tipující: Emily Říhová, Akrij8, Jaruška, Iva Husárková, Psavec, ARNOKULT, jenommarie, zdenka, Crazymike
ikonkaKomentáře (7)
ikonkaKomentujících (4)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

Velmi pěkná báseň se zajímavým závěrem.
Ráda jsem četla.
..ST..

10.09.2020 22:46:36 | Jaruška

Super, děkuji ti..

11.09.2020 00:06:13 | Amálka

Kouzelné. *ST ;)

09.09.2020 12:26:55 | jenommarie

Děkuji za pochvalu :)

10.09.2020 09:56:33 | Amálka

;)

10.09.2020 12:20:25 | jenommarie

Pěkné vyjádření se zajímavou pointou... :o)

09.09.2020 08:54:38 | Crazymike

To jsem ráda, že to někdo pochopí :)

10.09.2020 09:57:02 | Amálka

© 2004 - 2020 liter.cz v1.4.12 | Facebook, Twitter