Déšť s větrem tančí,
tráva listy snídá...
Večer do oken - se stáčí,
a pak tiše povídá...
Nechci být sám,
už čekám dlouho.
Tak pusť mě dál...
...Kde jsi má touho?
Kde bych byla?
Tam, kdes mě zanechal.
Dlouho jsem snila,
a Ty jsi halekal...
Jeden druhému naříká...
...Voda žal odnáší tiše...
Na to už jsem stařičká...
...A listy létají výše...
V proudu teplého víru -
Snesou se dvě labutě.
...Probudí jezerní vílu...
Aby vodě - nebylo smutně.
Pohladí její hladinu-
čistými bílými křídly...
Do mlhy je pak zavinu,
noční podzimní přírody.
A pak vítr přiletí,
přidá ruce k dílu -
Pošeptá jim do peří,
že svede - vodní vílu...
...Za Slunce západu.
Dolů kapky padají...
- Dají si zapravdu -
...Ve křídlech perutí...
Báseň nádherná, jen ta hudba mi tam Míšo nějak ,, nejde." Ale to je můj problém, Ty to vidíš a slyšíš jinak.
..ST..
10.11.2020 21:42:16 | Jaruška
V pohodě, já to na tohle skládal a hrálo mi to ;o)
10.11.2020 22:04:13 | Crazymike
labutě ach bílé labutě
jak sněhobílá jsou vaše perutě
vaše věrnost až za hrob a dál
labutě ach labutě
jak krásné srdce tvoříte
když hlavy své k sobě kloníte
kdy zase uvidím tu vaši čistou krásu
kdy ucítím i já tak křehce silnou lásku
...nojo zase jsi mne inspiroval tak díky světlonoši :)
07.11.2020 21:28:18 | xoxoxo
Ještě abys tu inspiraci dala někde vyniknout :o) Nezametej ji pod koberec, ale nech ji vyniknout :o)
Byla jedna labutěnka,
co plavala sama řekou,
hleděla na ni dívenka-
pohladila vodu rukou...
Smutnou labuť přivolala,
pohladila bílé peří,
a vznesla jedno přání,
aby s ní pak odletěla :o)
07.11.2020 21:34:22 | Crazymike