Za sluncem

Za sluncem

Za sluncem zlatá usmívá,
k éterickým kotoučům,
otáčejíc v přílivech odvěkých,
co zástavy hvězd,
v absolutoriu krásna zahladí.

Slunečnému podnebí Helios kraluje,
a nakrajuje prohřátí,
koukajíc po nebi.

Och, života znovuzrození,
slunečnému výsluní jiřiček zpěvných,
pěvců křidélek výstavních.

Po nádechů citronových žlutí,
žluťáskové vyletují,
naparujíc sosáčkem,
průkopníkem motýlů,
své,
feromonem vyvolené.



Toky slok, to sluncem básní,
napjatě s rytmem,
tetřevího vznášení.

Nad, nadsluncem, vylívá odlivy syté,
opalujíc výtvorem zářivé.

Prozařuje budiče a vyzařuje řásnité,
ultrafialových záplav,
v řase žasů.


Universum, žáru moci,
fotosyntézou živoucí,
obletujíce světů,
letami letoucí,
v dýchánků vanoucích,
kde hvězdou sluneční,
oddychl si dech,
s nádechem výběžků,
do nenávratných dráh,
kolotočem závratí.


Slunéčko sedmitečné,
krovkami půntíků sluň,
ve stovkách tisíců,
a zastaň pampeliškových.

Ach, slunce,
Ty Slunce,
sviť,
a vysvitneš nadějí !
Autor Dejvis, 23.11.2020
Přečteno 51x
Tipy 8
Poslední tipující: jenommarie, mkinka, Psavec, Slav Milo, Frr
ikonkaKomentáře (0)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře
© 2004 - 2021 liter.cz v1.4.12 | Facebook, Twitter