Anotace: .
Zpod krempy klobouku v jídelním kupé
šmíruji kostnatá kolena dámy.
Z podtácku trhám si… nedá mi, dá mi?
A vůbec mi nevadí, když vrzne chrupem.
„Jsem Anna Zubatá… Těší mne, Vrba!“
Nemám už, kdo by mne po nocích drbal...
Ona že nemá nic, a proto přece
ráda by pozřela něčí zlý srdce.
zvláštní chutě...
20.01.2016 18:13:19 | enigman
hezká dohoda...
máš něco v amotaci? ;-)
ST :-)
04.01.2016 14:59:33 | Malá mořská víla
Zpod krempy vykoukl život..
04.01.2016 12:34:45 | básněnka
Líbí. :O) Tak teda já jsem jí zrovna koukala jenom na kotníky a jsem zmrzlá jak eskymo. Jakuti prý tomuhle období říkají "Měsíc mrznoucích vemen". No, jak se tak dívám na svoje tričko, něco na tom asi bude. Hu br br brrrr. :oD ST
04.01.2016 11:20:12 | Tichá meluzína
Je v tom znát hodně dotek Krchovského ;)
04.01.2016 09:37:20 | xoxoxo