Sbírka: Písně Šarlatovců
Chladné hvězdy, jak vesele záříte.
Propočítaný tanec v moři příšer vytváříte.
Tančíte a skotačíte nad horami,
vypadáte tak spokojeně a že nejste sami.
Zdání však klame, to vidím až odsud.
Jedna druhé jste vzdálené, zřejmě osud…
Váš plavý tanec je chaotická rotace
Při pohledu odsud je to však senzace.
Ani netušíte kolik toho máme společného.
Nejenom, že z prachu jsme stejného.
I my tady svůj podivný tanec předvádíme,
smějeme se, milujeme a nenávidíme.
I my tady žijeme podobně
Naše “oběžnice” drží při sobě.
A i vy vyhasnete po nějáké době,
tak spousty z nás, visí na stromě.
Dokonce i své melodie a hlasy máte.
Ještě stále neslyšíme, jak zpíváte.
I my máme hlasy, melodie a zpěvy.
Plné nenávisti, zloby, ale i něhy.
Chladné hvězdy, jak vesele záříte.
Spokojeně a klidně se v oceánu tváříte.
Prosím, dál nám projasňujte noc.
V temné noci bez vás, by krásy zmizelo moc.