Návštěvnost
Requiem za lásku
Requiem za lásku
Horký vosk stéká po bílé svíci,
lidé mlčky okolo stojí, nic netuší.
A mně slzy kanou po rudé líci,
pod očima čáry jako psané tuší.
V srdci bol, odvracím pohled,
nemůžou mě vidět takhle plakat.
Zas, zas beru na okolí ohled.
Nechám se i k netečnosti zlákat?
Vše co jsem milovala zde leží,
kdesi pod zemí, na míle daleko.
Je opravdu smrt života krádeží?
Řekni, řekni má bláznivá ideo.
Slíbil jsi, že se mnou zůstaneš,
nyní červům společnost děláš.
Nejprve pohledem mě uhraneš
a teď mi tohle sprostě uděláš.
Tak teda odpočívej v pokoji.
Sám… Navždy sám.
lidé mlčky okolo stojí, nic netuší.
A mně slzy kanou po rudé líci,
pod očima čáry jako psané tuší.
V srdci bol, odvracím pohled,
nemůžou mě vidět takhle plakat.
Zas, zas beru na okolí ohled.
Nechám se i k netečnosti zlákat?
Vše co jsem milovala zde leží,
kdesi pod zemí, na míle daleko.
Je opravdu smrt života krádeží?
Řekni, řekni má bláznivá ideo.
Slíbil jsi, že se mnou zůstaneš,
nyní červům společnost děláš.
Nejprve pohledem mě uhraneš
a teď mi tohle sprostě uděláš.
Tak teda odpočívej v pokoji.
Sám… Navždy sám.
Komentáře (1)
Komentujících (1)
Doporučit
TiskKomentáře
Kruté a bolavé...
Líbí se mi syrovost posledního čtyřverší... Vím, že tohle téma je docela tabu pro "kritiku",právě kvůli pocitům autora... Ale zapracovala bych na rýmech, někdy to hraničí s absolutním rýmem a to dost kazí na dojmu... Ale ber to jen jako jeden hlas z mnoha ;) Co člověk, to názor přece :)
05.09.2010 23:57:00 | Anewue