Nautilus

Nautilus

Anotace: ...

Váhám
krůček od hlubiny,
od temných vod oceánu,
nahá,
místo očí stíny,
dobře vím, že už nevzplanu.

Tiše
teď moře mi zpívá
a chladem dusí motýly
v břiše,
už se připozdívá,
dlaně noci slunce skryly.

Svítí
hvězdy nad hladinou,
naposled smím se nadechnout
žití,
s loděnkou hlubinnou
pak odplavu volná, bez pout.

Slzy,
jež kanou ti z tváří,
jsou vzpomínkou na mé hříchy,
brzy
však na tvém polštáři
spočine jiná - bez pýchy.

Není
a nikdy nebylo
pro tebe i mě dost citu,
snění
jež se nám líbilo,
je lživé - teď srdce v skrytu
plení...
Autor Titanie, 03.04.2020
Přečteno 63x
Tipy 10 ... Tip / Supertip
Poslední tipující: šerý, Sarimace, Amiradi, Marten, jenommarie, Frr, praetorian
ikonka Komentáře (4)
ikonka Komentujících (4)

Komentáře

Krásná poezie. Gratulka*

07.04.2020 19:54:26 | šerý

Nádherná básnička...

04.04.2020 14:35:21 | Amiradi

Loděnka je opravdu hlubinná...;-)

04.04.2020 13:11:16 | Marten

Moc hezká. "ST" ;-)

03.04.2020 16:46:58 | jenommarie

© 2004 - 2020 liter.cz v1.4.9 | Facebook, Twitter