Panychida za malou včelku

Ač velikostí nikoliv největší, 

udělila jsi mi velkou lekci ze života a umírání. 

A o člověku, 

jaká antropocentrická a egocentrická je to bytost. 

Odpusť, prosím,

protože jsem tě nespasil, 

nechtěl jsem se ztrapnit před čekajícími adolescenty.

Což mne samozřejmě neomlouvá. 

Před více jak 4 000 lety jsme spolu měli my, 

Zlatý učitel a mí předkové, a vy, lesní včely, 

měli takříkajíc symbiotický vztah. 

Snažili jste se, ale ať tak či onak, 

člověk padl do Dějin. 

Možná to byla Boží vůle, 

ale stejně...

Jsme těžký ořech k rozlousknutí. 

Evidentně ne tak vy. 

Ach jo. 

Dějinami neprojde nikdo čistý.