noc dosnívá
svou hřivnu spánku
lampa se dosud komíhá
v prolukách zdí
je ještě brzo
do zítřka
než bolest zubu času
se jako pominutá
vrhne do závějí
v ranním šeru
hledat
vypadlou plombu
ztracených let...
na stole smrdí
stojatá voda
v prázdné váze ...
...za humny obzorů
dálek
kdesi na konci
zahrady
světa světů
zamilovaně
voní ke květům
tvá milá z příštích
životů...
:-) pěkná doušička s všudypřítomnou nadějí :-)! ST
10.02.2019 10:38:50 | Fany
A že tch plomb každý máme!
09.02.2019 21:30:18 | Špáďa
a já už je ani nepotřebuju-juchů-nemám vlastní zuby..jen ten zub času klovající život......:-D*
10.02.2019 01:35:18 | Frr
Civilní verše všedního dne, Tvým nevšedním pohledu. Ten zub v podobenství je dobrý. Tak s potěšením, Frr.
09.02.2019 17:14:25 | šerý
přeju Ti hezký víkend***:-D*
09.02.2019 17:15:36 | Frr
ach, moc pěkné... líbí se mi tvá poetika...
09.02.2019 15:23:39 | Mt. Blanc
díky**:-D* :-)*
09.02.2019 17:16:04 | Frr
O stále živé naději... krásné, líbí se mi, a moc :-))
09.02.2019 13:54:00 | Helen Zaurak
děkuju Ti Helenko, bárko Hvězdná*****:-D*
09.02.2019 17:40:34 | Frr