Řítíš se
a jsi tomu tak už zvyklý,
já jenom z povzdálí tomu přihlížím.
*
Možná život běží,
jak zaběhlé cykly.
Doufat,
že tam patřím,
snad ještě stále, smím.
*
Někdy je těžké do zaběhlého,
přidat drobnou změnu.
Zdá se, že žijeme,
jen pro pár hezkých chvil.
*
Snažit se jí vytvořit,
má ale svojí cenu,
už pro ten pocit,
že jsi vlastně žil.
*
Nelze se donekonečna jenom řítit.
Ta rychlost a tempo, přece ubíjí.
*
Já nemám právo
a nechci něco soudit.
Jen tě mám ráda
a bojím se ,
že tě to pomaličku ....
(doplňte si, já nemůžu)