Ach lidé, blázni pošetilí.
Nejprve láskou by se zpili
a potom kňučí v kocovině.
Marně pátrají po příčině.
Ach lidé, blázni usměvaví.
Nesou se hrdě jak brk paví,
dokud jim život co chtěj dává.
A skučí, když jim zhořkne káva.
Ach lidé, věční uplakánci,
pro slzy nevidí svou šanci,
kráčejí světem s hlavou dolů,
aby nešlápli do výmolu.
Ach lidé, více radujme se.
S úsměvem líp se břímě nese,
jedno, v které jsi polovině.
Život je krásnej … i když svině.
Dávám ti palec nahoru. Pěkný!
24.03.2020 15:09:58 | Donne
Moje řeč...:-))
23.03.2020 16:10:15 | Lighter
Jasný a bez pochyby.
23.03.2020 13:45:50 | šerý
Brk paví má krásná oka, viď? :-)
23.03.2020 13:00:10 | Dreamy
Jj, jak ty jen jinak barevny...
23.03.2020 15:57:18 | praetorian
"Život je dědičná choroba, která končí smrtí".
Tak to berme zvesela děj se co děj.
**
Výborně jsi to vystihl.
23.03.2020 09:47:07 | JC senior
Jj snad ten úsměv neztratime. Snažíme se snažíme. ;-)
23.03.2020 08:06:23 | jenommarie
Ach, ach... přesto je život fakt krásnej, jen se správně orientovat a mít trochu štěstí :-)
23.03.2020 07:50:35 | Helen Zaurak
štěstí je třeba jít na proti, i když ... že žijem kde žijem, v době, v který žijem, je megaštěstí ...
23.03.2020 07:52:08 | praetorian