V rukopise tuší vděku
překročím já velkou řeku
peřej, ať je sebeprudší
překonám já, v strastech chudší.
Netížena, nestrádajíc
opět jasně zřím věcí líc
kapky z modré ocele mi
v dešti hrají tóny všemi.
Zda stálice zvučný lesk
mé zraky více oslepí?
Pak čekat budu na rozbřesk
co pásku z očí odlepí.
Vděčnost cítím, vděčnost dávám.
Balancuji vyrovnaně.
Do dne opět svěže vstávám
z úcty k žití pojím dlaně.
Rozmarýnko milá,
vděčnost jsi krásně vyjádřila :)
Krásný den (*)
13.06.2021 23:50:32 | Emily Říhová
To je mi potěšením... Krásný příští den i tobě, milá Emily *.
18.06.2021 23:10:15 | Rozmarýna
Líbí se mi jak se slovy tančíš, Rozmarýno, obdivuji tvůj talent.
12.06.2021 11:32:02 | poslední
Velmi ti děkuji za poklonu, tančím vpravdě ráda - a nejen při básnění :). Měj krásný den.
13.06.2021 09:36:00 | Rozmarýna
Pěkná poezie. Líbí se mi*
07.06.2021 00:31:04 | šerý
To je fialové kvítí rádo. Děkuji ti za zastavení, šerý *.
07.06.2021 20:43:48 | Rozmarýna
S krásou a lehkostí napsané.
06.06.2021 21:18:52 | Miborrow
Tvá slova mi lichotí, děkuji ti, vlídný básníku :).
07.06.2021 20:42:08 | Rozmarýna
Bezvadná.
06.06.2021 18:46:39 | Psavec
Děkuji ti, milý Psavče. Ráda jsem vás tu všechny zahlédla :).
07.06.2021 20:38:10 | Rozmarýna
Nádherné.
06.06.2021 17:37:59 | mkinka