Naděje

Naděje

Anotace: xxx

 

Myslím, že už půjdu

Vyslyšet tajemno

Ukončit pohádku

Mám to ještě daleko

 

V tomto mém životě

Se zdají být věci blízko

Jsem zrozen ve vodě

Ale mé srdce uvízlo

 

Na pustině samoty

Plácám se v naději

A má duše nahoty

Chce utéci raději

 

Někam do dálek

Hlavně rychle, pryč

Od našich válek

Kde je krásný svit

 

Někam za moře

Kde se dají

Otevřít dveře

Dech se tají

 

Před posledním poznáním

Co dokážeme obsáhnout

Jedním skutkem spontánním

A naše křídla roztáhnout

 

Stojím vysoko nad vodou

Kéž bych aspoň nebyl sám

Nic se neděje náhodou

Perutě si tady lízám

 

Doletím tam kam mám?

Bude tam ještě někdo?

Štěstí v rukou třímám

Cítím jen tebe, lásko

 

Větru tiše zpívám

Po tvojí duši toužím

Nic tady neskrývám

Samotný se tu soužím

 

Jsi poslední naděje

Života krásného

Plamen, co se chvěje

V srdci každého

 

xxx

 

Autor Ray Magini, 14.09.2021
Přečteno 126x
Tipy 14
Poslední tipující: jitoush, Fialový metal, Sonnador, Frr, Jaruška, Psavec, paradoxy, Alice Ptáčková, mkinka
ikonkaKomentáře (15)
ikonkaKomentujících (6)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

...Je jak vyzpívaná....a rozumím Ti....ten stesk......Ji./úsměv/

14.09.2021 20:17:54 | jitoush

Děkuji, Jitoushe :) Pokud to dokážeš zpívat, pak tě beru do kapely :)

14.09.2021 20:22:45 | Ray Magini

Dnes se nějak nemůžu ,,odrazit" a je mi teskno.Něco mi napovídalo,že si mám přečíst nějakou pěknou báseň.Kouknu a čtu tu Tvoji,která je nádherná a souzním s Tvými verši.
Nejsme tady doma,jen na ,,návštěvě." Co s tím naděláme? Prožijme si ten náš Život tady,jak nejkrásněji umíme.Dostali jsme tělo,ale naše Duše se zde cítí tak sama.Mám kolem sebe rodinu, kterou miluji a přesto mě moje Duše tak bolí.

Ano,jsme zrození ve vodě,kde je náš skutečný domov.

A potom je tady NADĚJE....,že snad někdy...

14.09.2021 13:48:42 | Jaruška

Děkuji ti, Jaruško, ještě to bude nějak pokračovat zítra. Cítíš to, co cítíš proto, že není naplněná a spokojená s tím, co je. Nemůže být nikdo šťastný, když kolem je tolik strachu a zla, a to je jejich účel. Jsem smutnej celej život, protože se lidé chovají tak, jak se chovají. Ale ne všechno je přirozený řád věcí a to je právě nejvíce děsivé.

14.09.2021 15:41:47 | Ray Magini

Opět krása.

14.09.2021 08:26:19 | paradoxy

Vážím si tvé empatie ;) děkuji

14.09.2021 08:35:49 | Ray Magini

Tak ta se povedla.

14.09.2021 07:14:38 | Alice Ptáčková

Děkuji, Alice ;)

14.09.2021 08:36:37 | Ray Magini

Líbí.

14.09.2021 01:50:51 | mkinka

Děkuji, věrná čtenářko ;)

14.09.2021 08:37:13 | Ray Magini

Já zase přijdu na čtení. Jíťa

14.09.2021 14:02:52 | mkinka

Mám ještě jednu, co jsem vytvořil dopoledne a pak se uvidí, co bude :) Ale děkuji za tvoji vřelost :)

14.09.2021 15:38:04 | Ray Magini

Rádo se děje. V každém řádku utíkám od dne zmatků a zapomínám na nepřízeň třináctých pátků. Verš pomalu to a to ukrajuje a lépe se žije, i když u mě občas disharmonie.

14.09.2021 16:06:02 | mkinka

Možná to tak je a možná někdy ani terapeutické kočičky a pěkná slova nestačí :)

14.09.2021 16:07:38 | Ray Magini

Tak pomůže básnička, kde se člověk vypíše ze srdíčka. A je lehčí vnitřní holčička.

14.09.2021 16:32:00 | mkinka

© 2004 - 2021 liter.cz v1.4.12 | Facebook, Twitter