Poetické frotáže 2

Poetické frotáže 2

 

 

Oblačná

 

 

Vstávám z postele probuzen mobilem

na hromadě padlých kohoutů času

svlékám načichlé pyžamo

obtiskem těla melancholie.

 

Sopečným jícnem hrnku

 stoupá opar čaje

zatímco na zahradě šeptá déšť

a po okenním skle

poházel mokré vlasy.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Autor šerý, 21.11.2022
Přečteno 109x
Tipy 38
Poslední tipující: Jarunka, Fil, Kaj, Pamína, Laraille, blues, Vivien, Marten, Dejvis, s úsměvem na tváři
ikonkaKomentáře (20)
ikonkaKomentujících (10)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

A tahle oblačná také velmi pěkná...to mi říká---a co bude dál?
Máš to pěkné Šeráčku.

26.11.2022 23:05:25 | Jarunka

Opětovná radost s Tvého počtení*
Bude li kladná odezva, tak mám v plánu ve Frotážích nějaký čas pokračovat.
Díky moc, Jarunko*

27.11.2022 00:21:50 | šerý

Pár minut života zachycených na potrhaný blankyt rána. Obdivuju tyhle miniaturky zakreslující to nejniternější, intimní. Tvoje.
Básněnka to skoro řekla za mě - ne že bych s Tebou vstávala, ale chtěla bych :-)

23.11.2022 14:36:52 | Pamína

Tvá reakce mně moc potěšila Pamíno. Musím si dávat pozor, aby se mi pýchou nepozvednul nos nahoru! Začíná sněžit a měl bych v něm nachumeleno.
Pčííík!! No už pozdě, už to začíná...
Tak na zdraví a děkuji*

23.11.2022 19:58:59 | šerý

Už aby, nůžky nebyly jen na lepící pásky, a obrázky zpět na zeď, ránem zacvrlikat, s konipásky, díky Kájo, však vím, jak úsměv sluší*

23.11.2022 00:09:20 | Vivien

Co řádek, to otisk, to můj úžas. A k tomu, představila jsem si, šerého oblačné ráno. Tvé poslední momentky v kombinaci osobního, jsou mi tak, tak povědomé. A ty Kájo je navíc umíš úžasně poeticky vyjádřit. Tak jsem si usrkla, probrals mě :-)

22.11.2022 16:55:34 | Vivien

Tak jsem aktuálně zavadil?
Si pamatuji před mnoha léty na Chorvatské Makarské. Ráno otevřu oči a před nimi za oknem naducaný a jediný, malinký běloučký mráček. Jak z naivistického obrazu - třeba moravského barda, malíře Libora Vojkůvky. Nádhera (!) a vydržel jsem se na něho dívat dlouhé minuty, nežli jej odvál dareba větřík. To je vstávání, jak se patří. S tím, mé vstávání se bratří.
Ale u nás abys pohledal. Tak jen ten bílý mraček a slunečná jitra ti přeji milá, a krás nenasytná. Sestříhame pohlednice v dohlednice*

22.11.2022 22:04:10 | šerý

Romance zvučná zdá se mi jasnější *

22.11.2022 14:06:41 | Dejvis

No, oblačná. Ale prima, že se to vyjasnilo :-)
Děkuji, můj souputníku.*

22.11.2022 21:43:55 | šerý

Ta se mi moc líbí, mám dojem že vstávám s Tebou :-)

22.11.2022 08:24:48 | básněnka

Nojo, Básněnko. Ale Ty jsi Žena! To bychom už teoreticky vstávali ve třech :-)
Děkuji moc. Je milé, že jsi přišla a početla.

22.11.2022 21:36:37 | šerý

JUJKY Barde-tak vidím, že Ti nyní též učarovaly "půvaby" melancholie /CHA/
ST*

21.11.2022 21:52:25 | Frr

To víš, Frrčíku. Je repertoár lidských pocitů. Ale melancholie není můj hit - i když některý, i v Addolorato si pípne.
Díky, za postřeh*

22.11.2022 12:58:37 | šerý

Kdysi dávno, takto probíhala i moje rána.

21.11.2022 20:18:24 | Kan

Je fajn, že již máš slunečnější jitra.* Děkuji Kane.

22.11.2022 00:42:44 | šerý

Hezký surr. náladově popsaný.

21.11.2022 19:09:25 | Krahujec

Díky Krahujče. Potěšils*

22.11.2022 00:40:55 | šerý

Hodně mi sedla. Plynulá a o počasí.

21.11.2022 19:00:35 | mkinka

Juch. Mkinka boduje.

21.11.2022 18:59:12 | mkinka

Díky Mkinko, za tvá slova i podívání*

22.11.2022 00:38:49 | šerý

© 2004 - 2022 liter.cz v1.5.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí