Kdysi dávno býval jsem
zamilovaný blázen,
spadnul z nebe na zem,
teď o tobě se zdá sen.
Stojím sám při hrázi,
život je těžký, zdá se.
Smrt pomalu přichází,
ale krásný sen zdá se.
Přežívám válku bytí
sám a v odloučení.
Hořkost smrtelnosti
i krása srdečnosti
v tomto věku skrývá se,
a tak dojdeme k smrti,
nezkalené slávě, pýše
ve všech královstvích lidí
těsně před rozpadem světa
již za soumraku bez hvězd,
kde není plného života,
my nemůžeme se chvět.