Ulehám s ptáčka,pavouka a kytičkama
nerada vycházím v noci do temných ulic
zvolila jsem pseudonym a až ulehne stín
nad moravskou metropolí, moje město spí
...a já začnu žít někde tam
Nejsem na dlouhé ŕeči se sebou
na můj život měl vliv Egon Bondy
Určitá stigmata s jistou vůni kolem
se vznáší jako sny které vlastně žijeme
...jen nevíme jak to funguje
Něco jako poslední večeře, poslední verze
hledání se a pochopení co strávíme a co ne
ale proč to pak opakujeme...
taková schizofrenie prostupuje tělem
Pak tisíckrát kontroluji klíč v zámku
rovnám ručníky a systémově mačkám
zubní pastu , rituální běh na dech
Co jsem potřebovala přečíst se ke mně .. dostalo
zásadní věci se vynoří sami
takový text života den co den
snad jsem se poučila a že bylo zkoušek
jen stále nosím rozervaný rifle a mobil
v zadní kapse v režimu s letadlem
nechci být viděna a přesto všude plno kamer
...víte i tak je svět fajn místo
naučila jsem se tančit a zpívat
jezdit v autě a jiné věci
Ale nikdy se nenaučím jak správně zemřít
Skvělý dílko, plný nadhernejch obratů... takže já jsem teď hlavně ráda, že jsem se naučila číst, abych se mohla projít tvými řádky:-)*
14.08.2024 18:39:25 | cappuccinogirl