Ráno vstává se zachmuřenou tváří
louky se topí v zajetí trav,
jen tomu kdo spí se dnes daří
vše kolem pohltil Augiášův chlév.
V tom zmatku kráčíš sama bosky
vítr ti spílá a ty jdeš pořád dál,
přes pole spálená, rozvaliny, trosky
jakoby život kamsi unikal.
Skály se vypínají proti tvým předsevzetím
zpola si člověk, zpola loutka jen,
pár ptáků ti nad hlavou letí
tak s nimi letět a zahnat všechen plen.
06.08.2026 21:06:57 Amidou
Děkuji ti moc. Víš můj smysl pro spravedlnost a dobro je velký. Mosty jsou pro mne důležitý ty spojují lidí. Urovnávat
věci, aby šly správným směrem. Nerozdělovat ale spojovat, Nezavrhovat
ale pomáhat. Prozřít včas. Zdravím
06.08.2026 17:56:37 šuměnka
--v tom zásadním vždy kráčíme sami životem
a myslím, žes vystihla to důležité --stále a pořád jít
ač kolem trosky spálenišť --mířit jen za nosem
za zády Vesmír k podpoře a nové kroky ctít ;))*
*
silná báseň