ranní paprsky doznívajícího srpnového slunce
mě šimrají na mé odhalené kůži
zatímco já nedočkavě vyhlížím podzim
řekněte básníci
proč mě i vás láká
léto uteklo jako lusknutím prstů
jako první školákovy prázdniny
jako první letní láska
společně s létem končí i moje svoboda
brzy se rozloučíme se zpěvem ptáků
zelenající se přírodou
a klapáním mých sandálek do rytmu tvých pacek
vzpomínám na kopřivy
probděné noci
a okna otevřená dokořán
na ten pocit ztracenosti
který člověk cítí na počátku léta
po tom co něco končí
a něco jiného začíná
bude mi chybět modrá obloha
roztrhané mraky
a slunce ve kterém se nedá dýchat
jakto že léto ještě neskončilo
a já už na něj koukám skrz růžové brýle
a nostalgicky vzpomínám
jako bych ani nebyla v něm
proč dokážu ocenit krásu něčeho
až když to končí
a nebo usíná?
06.09.2026 22:39:57 Branislav Adamiš
Je nás hodně takových.
Jestli ono to nebude tím dřívějším stmíváním taky,
které podzim přináší. Hezké