Ptačí smích na páté větvi nebe zebe pro mrtvé. Tuhle větu jsem musel přečíst dvakrát, než mi úplně sedla — a pak jsem ji nechtěl pustit. Philogyny1 v básni dnešní ztráty a nálezy napsal miniaturu o smrti, která vůbec není smutná. Spíš divná, živá, biologicky přesná a přitom poeticky rozechvělá. Skleněnka plná brouků a larev jako pohřební urna, půda co polyká lebky s chutí, smrtka co si dá k obědu brouka. Tohle není lamentace — je to radostně přijatý koloběh. A ten obraz brouka držícího skleněnku v ušmudlaných dlaních mě pronásleduje ještě teď.

Ze světa přirozené smrti jsme pak přeskočili do tmy doslovné — Podpis -- Anonym ve své Tmě nás hodí do dialogu dvou vědomí, která se probudila bez vzpomínek, bez světla, bez čehokoli kromě schopnosti mluvit. Výsledkem je filozofická próza, která klade velké otázky zcela prostými větami. "Člověk je chyba." — "To ne." — "Jak to víte?" Přesně takhle vypadá skutečné myšlení na papíře. Bez pózy, bez ornamentů, jenom dialog co se nezastaví.

Vedle těchto dvou temných koutů přišly také sny. Šuměnka v básni ..oblak lilo.modra.. zpracovává noční hledání místa pod peřinou — a ten neologismus lilo.modra funguje jako barvou pojmenovaný pocit, pro který jinak slovo nemáme. Touhy blázní v přídi lodi, karty se skládají jako schody, sen kouše zuby. Je to měkký text, ale má kostru.

Jondys u Rýna v básni VINICE NAD RÝNEM přinesl pravý opak měkkosti — dvě strofy, majestátní krajina, a doprostřed toho lakonická sebeanalýza: ubírám se směrem do prdele. Vogézy v oparu jako stráže Galské země, a pod tím existenciální trknutí bez dramatizace. Tohle umí málokdo — nechat krajinu být krásnou a sebe v ní trapným bez hořkosti.

A pak Aadrian s překladem Orfického hymnu Na Erota — Eros co si střílí z lidí i nesmrtelných, co drží klíče od duší, co vládne od éteru po Tartaros. Překlad je řemeslně svázaný, archaický tón drží bez pádu do patosu a řecký originál na konci básni dává váhu, která dnes v poezii chybí. Eros jako kosmická síla, ne valentýnská pohlednice.

Moudro dne: Smrt se stará sama o sebe — nejhorší na tom je, že odvádí svou práci poctivě.