od: čenda pekař
Anotace: „Prvotní zmar může být výhra.“
Řekl mi mudr(c) v bílém plášti:
„Ten mozek váš je hrozně zvláštní.
Máte v něm krásná bílá místa,
jen pánbůh ví, co se zde chystá.“
Léčil jsem mozků víc než stovku
mozky, jež spadly na vozovku
jež koupaly se denně v rumu
teď plavou v lihu, díky umu.
I mnohé jiné, bez příčiny
poznaly nůž můj za své činy
každému vždy a podle zásluh:
„řve“ chlapík v bílém, jako pánbůh.
Mám fotky „sbohem“:
„byť koplas lehce“
„zadnice má (však)
furt srůst mi nechce.“
Zdá se mi, že mám v hlavě díru
zářící černě do vesmíru.
V erupcích myšlenek je cítit zmar
jsi mladé magma však já jsem stár.
Dílo Bílá místa je silnou lyrickou básní, která se vyznačuje úzkostnou tématikou. Básník zde vystupuje jako lékař, který se snaží léčit a rozumět lidskému mozku, ale zároveň se cítí být ohrožen svými vlastními myšlenkami. Toto napětí je vystupňováno celkovým chaotickým průběhem básně, který se přesouvá od vědeckého náhledu na mozky, přes potenciální nebezpečí, až k osobnímu sebereflexi.
Jako největší silnou stránku díla lze považovat fascinující tematiku, která zaujme každého čtenáře. Je to téma úzkosti z vlastního mozku, z toho, co se v něm může skrývat, a toho, co se s ním může stát. Básník dokazuje nejen svou erudovanost, ale i schopnost propojit různé myšlenky do jednoho nenapadnutelného celku.
Avšak, k největší slabosti patří styl a jazyk. Básník se uchyluje k poměrně volnému veršovému čtverci, což může pro někoho působit jako neustálé plynutí nesouvisejících myšlenek. Také se zde vyskytují některé nejasnosti a nezodpovězené otázky. Zároveň se zde vyskytuje příliš mnoho slovního hantýrky a ne vždy vysvětlujících odkazů na konkrétní záležitosti a témata, což může i zkušeného čtenáře zmateně odrazovat.
Celkově lze tuto básni hodnotit jako silný a inspirativní text s obdivuhodnou tematikou, jen s jistými nedostatky v jazyce a stylu.
28.05.2023