od: Queen Lylith
Anotace: Zamiloval se kůň i auto, ale co se stane, když se zamiluje čert?
Pekelné plameny sálají z kotle,
čert Václav v koutku si zoufale píská.
Práci i hříšníky opustil zcetle,
do blba kouká a po květu si stýská.
Vynechal mučení, nepřikládá pod kotel,
Lucifer na něho vzteky už řve.
Václav však nevnímá skřípání řetězů,
chybí mu květinka a to ho moc štve.
Zamiloval se – ó, jaká to potupa!
– v lesním chladu do malé sedmikrásky.
Rohy mu měknou a kopyto těžkne,
pod strašným břemenem nepekelné lásky.
„Ty moje poupátko,“ vzdychá ten rohatý,
z nozdry mu místo dýmu jde stesk.
Slza mu pokapala smůlu a síru,
z lásky mu v hlavě ječí jen blesk.
Chtěl by ji pohladit kopytem po lístku,
však kde jeho pazour kroky své složí,
tam tráva shoří a hmatem své lásky,
vteřinou ze slečny popel jen stvoří.
Pochopil tragédii svého čertovství,
pláče a kňučí jak zbitý pán čertík:
„Proč jsem si nezamiloval raději sazi,
nebo barmana jménem Bertík?“
Tak tam sedí, pár metrů od ní,
s konví na zalévání a v očích stín.
Aby ji nespálil plamenem z nozder,
nasadil masku a tlumí svůj dým.

Báseň „Když se zamiluje čert“ je hravá, groteskní miniatura o tom, jak láska promění i bytost, která je ze své podstaty spojena s ničením a trestem. Staví na jednoduchém, ale účinném kontrastu mezi pekelným čertem a křehkou sedmikráskou; právě tento rozpor vytváří většinu humoru i základní citové napětí.
Nejlépe funguje personifikace čerta Václava. Není pouze komickou pohádkovou postavou, ale bytostí, která kvůli lásce ztrácí jistotu ve vlastní identitě: „Rohy mu měknou a kopyto těžkne“ nebo „z nozdry mu místo dýmu jde stesk“. Tyto obrazy jsou názorné, snadno představitelné a dobře odpovídají odlehčenému tónu básně. Působivý je také motiv lásky, která je pro čerta doslova nebezpečná. Václav nemůže svou milovanou pohladit, protože jeho dotek všechno spálí. Tato překážka dává příběhu jednoduchý tragikomický půvab.
Báseň má zřetelný dějový oblouk: čert zanedbává práci, zamiluje se, uvědomí si důsledky svého čertovství a nakonec hledá způsob, jak se přiblížit květině, aniž by ji zahubil. Závěrečný obraz s konví a maskou je konkrétní a vtipný. Nenabízí velké řešení, ale přirozeně podtrhuje Václavovu snahu přizpůsobit se kvůli lásce. Také jméno „Bertík“ v předposlední sloce působí jako záměrně absurdní pointa a podporuje komediální charakter textu.
Slabší stránkou je místy nepřesné nebo násilné vyjadřování. Spojení „Práci i hříšníky opustil zcetle“ působí významově nejasně a slovo „zcetle“ zde zřejmě vzniklo především kvůli zvuku či rýmu. Podobně verš „vteřinou ze slečny popel jen stvoří“ je syntakticky i stylisticky poněkud křečovitý. Některé obrazy se navíc významově překrývají nebo nejsou zcela domyšlené: „z lásky mu v hlavě ječí jen blesk“ kombinuje několik výrazných představ, ale jejich vztah není úplně srozumitelný.
Veršová stavba je nepravidelná a rýmování kolísá. Text se sice snaží o rýmovaný, zpěvný tvar, avšak některé rýmy jsou pouze volné nebo vůbec nepůsobí jako skutečné rýmové dvojice. Místy je také patrné, že byl slovosled podřízen rýmu, což oslabuje přirozenost vět. To nevadí tolik v absurdní a dětsky laděné básni, ale při důslednější práci s rytmem a přesnějším výběru slov by byl výsledek výrazně plynulejší.
Celkově jde o sympatickou, nápaditou a čtenářsky přístupnou báseň s dobře uchopenou hlavní komickou situací. Její největší síla spočívá v názorném kontrastu čerta a sedmikrásky, v několika povedených obrazech a v závěrečné situační pointě. Prospěla by jí především jazyková úprava míst, kde rým převládá nad významem, a pevnější rytmická organizace. Jako lehká humorná balada však text funguje a má vlastní charakter i zapamatovatelnou postavu.
03.10.2026