Katarino

Katarino

Anotace: Další pokus o vcítění se do kůže maniaka, tentokrát jsem ale nepsala sama, mým pomocníkem se stal jistý Petr Vychodil, který sám kus napsal a mně inspiroval. :-P

Drahá Katarino,
snad není příliš troufalé ode mně, oslovovat Vás jménem a snad se taky nebudete zlobit, že Vám píši takto osobní dopis. Chci Vám tolik věcí vypovědět! Dnes to nebude jako pokaždé, na našich sezeních. Dnes Vám musím říci něco mnohem, mnohem osobnějšího.
Uběhl týden od našeho setkání a já na Vás stále myslím, mé myšlenky patří jen Vám, zdá se mi o Vás a počítám dny a hodiny, než znovu spatřím Vaši nádhernou tvář a uslyším něžné tóny uklidňujících slov, která vydávají Vaše překrásná ústa. Nemohu zapomenout na jemný stisk Vaší ruky, na tu hebkou, čistou, bílou kůži...ano, tak čistou...nemůžete se rovnat jiné ženě!
Jste jako růže...tak krásná, tak zraňující...křehká květina, jen ji zlomit! Zničit tu bolestnou krásu jednou provždy!
Ach, promiňte, nechal jsem se unést...musím se Vám totiž svěřit, že Vás tajně sleduji a je to velice vzrušující. Vidím Vám z ulice až do oken, den je krásný, když Vás spatřím. Ty černé šaty s květinovým vzorem Vám hrozně sluší. Ta krajka, vlající Vám těsně nad koleny...bože, srdce mi tak zběsile buší, jen na to vzpomenu.
Den nemůže začít bez pohledu na Vaši tvář. Ani netušíte, kolik fotek jsem si pořídil a kde všude je mám rozvěšené - všude po svém bytě! Jste ta nejdokonalejší dekorace, moje Katarino! Vaše pevná ňadra v krajkové podprsence...dech se mi zrychluje a srdce chce vyskočit z hrudi, jen je spatřím. A vůně Vašich vlasů mi ulpívá ve vzpomínkách na každé naše sezení...to není terapie, to je setkání s andělem!
Překrásná Kateřino, někdy Vás čekám před ordinací až do večera a tajně Vás sleduju až domů. Posledně jsem měl v parku chuť Vás oslovit, ale nesebral jsem odvahu. Je hrozně vzrušující se za Vámi plížit a poslouchat Vaše kroky, když nic netušíte. Nemohu bez Vás žít, Katarino.
A to milování s Vámi bylo nádherné, Vám se nelíbilo? Proč jste křičela? Myslel jsem, že to chcete, byla jste tak vyzívavá...ten Váš drobný, úzky krk a mé ruce, když jsem Váš držel...sípající dech...omlouvám se za ty roztržené šaty, ale pohled do Vašeho výstřihu ve mně probudil bestii. Leželi jsme spolu ve spadaném podzimním listí, ten chlad kolem v kontrastu s Vaším horkým tělem...kopala jsi mě jako děvka a křičela, ta slast se nedá popsat. Chtěl jsem Tě svázat, rdousit, vychutnat si Tvou dokonalou krásu a vůni. Křičela jsi a křičela, až najednou...byla jsi má.
A teď mi už čtyři dny neodpovídáš na sms a nezvedáš telefon. Proč, sakra? Jak jsi mi to mohla udělat? Vždyť víš, že jsi jediná, kterou jsem kdy takhle miloval! Nemůžu bez Tebe být! Ty děvko...proč jsi do prdele chcípla?!
Autor Isabella Monvoisin, 11.01.2015
Přečteno 445x
Tipy 12 ... Tip / Supertip
Poslední tipující: hp.Rick, breberkar, Syala, , Nespavec, Frr, A42, Amonasr, enigman,
ikonka Komentáře (8)
ikonka Komentujících (6)

Komentáře

pohonil jsem, skvela prace a supertip je samozrejmost

14.12.2018 02:04:39 | hp.Rickreagovat

Roním slzu. Srdceryvný nekrolog. Chudák chlapec. Láska čistá jak křišťál... No byla by jsi něčeho takového schopna?

26.02.2015 20:39:46 | Nespavecreagovat

Je to dobře vystavěné, jen ta poslední věta už je tam z mého pohledu navíc :-)

12.01.2015 13:09:27 | Amonasrreagovat

Možná je, no.

12.01.2015 21:44:39 | Isabella Monvoisinreagovat

maniak poeta...

12.01.2015 11:45:09 | enigmanreagovat

:-D Ano.

12.01.2015 12:49:08 | Isabella Monvoisinreagovat

Ano bomba :-) my jako umělci jsme proste boží,, a to je jenom začátek.

12.01.2015 00:16:29 | Hydro420reagovat

:-D :-D Však jasné. :-D

12.01.2015 00:17:47 | Isabella Monvoisinreagovat

© 2004 - 2019 liter.cz v1.4.5 | Facebook, Twitter