ZYTHOMK MEMORY POINT CZ

ZYTHOMK MEMORY POINT CZ

Anotace: kapitola 2

Kapitola 2



Integrita.


Jenom šeptající vítr si pohrává se zvuky. Možná tu kdysi někdo žil, ale teď? Všechno živé zmizelo. Vstávám a hledím vzhůru. Obloha náhle zčervenala. Celá krajina se ponořila do červené barvy.

Kde jsou útočníci, kteří se mě snažili zabít? Proč mě ponechali v této pustině?

Mé myšlenky přerušil zvuk vesmírné lodi, která se objevila. Byli to oni. Nezaútočili proti mně. Z kruhovitých otvorů vylétly dva předměty podobající se šípům a zasekly se do písku několik metrů přede mnou.

Psst!

Z úzkých otvorů vystoupily bytosti s podlouhlou hlavou a s velkýma modrýma očima na dlouhém krku. Připomínali kladivo.

„Kdo jsi?“ pronesl elektronický hlas.

V tu chvíli mi došlo, že se jedná o semi-bytosti. Napůl živý organismus a napůl stroj.


„Proč jsi přišel?“ zeptal se znovu.

Pozoroval mě. Sledoval mě. Přemýšlel.

„Nepatříš sem,“ řekl vzápětí ten druhý.

Chtěl jsem jim odpovědět, ale až v tuto chvíli jsem si uvědomil, že nemohu mluvit. Mé myšlenky jsem zkusil přenést telepaticky.

„Kde to jsem?“ zeptal jsem se.

Semi-bytosti na mé myšlenky odpověděly. Hned.

„Kontrolované myšlenky.“
„Společné vědomí.“

Mluvili společně. Dvojitý hlas. Stejná intonace a stejný zvuk.

„Powerk.“
„Řídící matice našeho světa.“
„Tóny nejhlubší.“

Jeden z nich se posunul do strany.

„Náš svět je úplně jiný,“ pronesl jsem a znovu si prohlédl jejich podivná těla.

Vyslal jsem své myšlenky telepaticky.


Přistoupily ke mně blíž. Byly o polovinu menší než já, ale jejich síla byla ohromná.

„Jsi duch ve stroji,“ řekl jeden.
„Vezmeme tě sebou a budeme tě testovat!“ řekl druhý.
„Ne!“ ohradil jsem se a ustoupil jsem krok dozadu.

Semi-bytosti udělali krok dopředu a jejich dlouhá průhledná chapadla se po mě natahovala. Byla téměř neviditelná.
„Ne!“ vykřikl jsem a pokusil jsem je odrazit, ale vyzařovaly tak silný magnetismus, že mě naopak přitáhly k sobě.

Paralizovaly mě. Upadl jsem na zem a mé obří mechanické tělo přestalo fungovat. Nemohl jsem nic ovládat. Byl jsem nepohyblivý.

„Zastavte to!“ křičel jsem a myslel si, že to je jen další test.

Mé myšlenky mizely v krajině červeného písku. Bez odpovědi.

* * *

Procitl jsem v modré místnosti. Semi-bytosti stáli přede mnou a diskutovali o mně.

„On je jen vědomí!“ pronesl jeden z nich.

Oh!

Ozvalo se kolem.

„Nemateriální entita!“
„Oh!“
„On je Zythomk!“

Zythomk?

Pojmenovali mě a vypustili ven. Ačkoliv to nebyl jejich plán.
„Přímístíme ho do jiného boxu.“
„Budeme ho testovat.“
„Budeme ho zkoumat.“


Stalo se.

* * *

Opravdu mě chtěli přesunout do jiného boxu, ale já jsem unikl. Dostal jsem se do jejich systému. Já, vědomí. Já, Zythomk, jsem se nahrál do řídícího matrixu tohoto neznámého universa.

Mé ego má potřebu tvořit.

„Vrať se nebo zemřeš!“

Elektronický hlas uvnitř mě zastavil.

„Už žádnou kontrolu!“ vykřikl jsem se.
„Staneš se jen dalším stínem.“
„Nevíš, kdo jsem,“ ohradil jsem se.

Ha! Ha!

Ozval se elektronický smích.

„Jsem víc, než si dokážeš představit!“ pronesl jsem a vstoupil do všech obvodů.

Stál jsem se pánem jejich universa.

„Přišel jeden, který sem vstoupil,“ promluvil znovu elektronický hlas.

Ozvalo se hučení.

Huuu!

Hlas pokračoval.

„Chtěl nás ovládnout. Chtěl nás zničit. Nakonec sám uvězněný v systému sledoval, jak ho temný prstenec vymazal.

Jakmile se ozvalo skřípění, systém začal kolabovat.


„Ne!“
„Ne!“
„Ne!“


Ozývalo se z několika stran.

„Jsem pánem tohoto universa!“ křičel jsem.

Matrix tohoto světa se hroutil.

„Zastav!“ ozvalo se z dálky.

Ten hlas se ztrácel a mizel v hučení. Pomalu jsem se stával pánem, vládcem a stvořitelem nového vývojového stupně.

* * *

Systém na můj příkaz vytvořil nové kmenové buňky, které začaly obnovu poškozených částí. Bio sluhové vstoupili do mateřského lůna a vložili nový genetický materiál do připravených embryí.

A mé vědomí pronikalo do všech zárodků. Nová evoluce semi-bytostí započala.

Evoluce Zytho-Plazivců.
Autor Danny Jé, 06.04.2019
Přečteno 183x
Tipy 0
ikonkaKomentáře (0)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře
© 2004 - 2020 liter.cz v1.4.12 | Facebook, Twitter