Adaptační Mechanismus Organismu

Anotace: Jak by to mohlo být, ale určitě to tak nebylo :)

Volil jsem formu neinvazivní. Praktické cvičení prokládal jsem teorií a bádáním. To, co považujeme za důkazy, důkazy nejsou. Nepřišel jsem na to já, ale ti, jenž tomu výzkumu byli nejblíže a sami došli k bezdůkazním závěrům. Ale jsou jiní, kteří ty důkazy vymysleli.

Jehož profesí je shánění důkazů, nenechá si přirozeně na svou živnost sáhnout. Důkazem správnosti závěrů pro něj je odměna peněžní i uznání kolegů. Je nucen vymyslet sci-fi. Vědecká fikce je dnes běžnou součástí vědy. Kdo chce s vlky býti, musí s nimi výti. Já odpoutal jsem se a změnil obor. Pak přišla ta blbost, na niž nejsou pravé  hodnověrné důkazy, ale svět uvěřil, že existuje.

Říká ti něco Adaptační Mechanismus Organismu? V létě jsou lidé zdraví. Je teplo, určitá vlhkost a tlak vzduchu. Přijde podzim. Během pár dní se změní teplota, zvýší se vlhkost a změní tlak vzduchu. První styčnou plochou, která se musí se změnou vyrovnat, jsou dýchací cesty. A tady je kámen úrazu. Buňky dýchacích cest jsou ještě adaptované na léto. Sami nejsou schopny výrazně změnit svou povahu, takže začnou hromadně umírat. Poškození způsobí velmi omezenou funkčnost dýchacích cest.

Teď přichází na řadu inteligence našeho těla. Pokud není organismus zatížen chemií, jedy, konzervanty a prášky na všechno, a je-li dostatečně vyživen pestrou stravou, ví, co má dělat. Spustí bezpečnostní protokol AMO. Buňky se začnou obnovovat, ale s jinou genetickou informací, kterou obdržely z mozku. Jsou to buňky již adaptované na podzimní podmínky. Tento proces obnovy je energeticky velmi náročný, tělo je slabé, bolavé a veškerá energie jde na regeneraci. Zvýší se tělesná teplota, aby se rozpustila cytoplazma v buňkách. Jen tak můžou z těla vytéci jedy rozpuštěné ve vodě. Cytoplazma je normálně v rosolovité struktuře. Proto je třeba pořád doplňovat tekutiny zejména teplými nápoji. Bolí to, ale musí to být. Některé látky jako paracetamol způsobují právě kýžený efekt zvýšení teploty a změknutí cytoplazmy. Ale furt je to chemie, takže opatrně.

Podobný efekt má i křen, cibule, hořčice apod. Avšak opatrně, neboť jsou to silné věci, které by mohly již narušenou sliznici ještě více zdevastovat. Na ty mrtvé buňky naskáčou bakterie, které jsou součástí imunity! Musí uklidit nepořádek. Pokud je člověk jinak zdráv, nemusí si ani nechávat předepisovat antibiotika. Ty bakterie jsou tam nutné! Naneštěstí, pokud je v těle mnoho odumřelého materiálu, namnoží se i mnoho bakterií, jejichž metabolity (hovínka) mohou způsobit sekundární otravu. V těchto případech jsou antibiotika v rozumné míře opodstatněná. Některé zápaly plic jsou fakt boj a někdo to nedá. To už je třeba podívat se na to, jak ten člověk žil, co jedl, pil a dýchal. Tam jsou odpovědi.

Když je reparační proces AMO dokončen, člověk postupně nabírá ztracenou sílu. O co tu vlastně jde? O změny v organismu podnícené změnami prostředí fyzikálně-chemickými, zvláště počasím, střídáním ročních dob a jinými zásahy do atmosféry a životního prostředí. Organismus lze vytrénovat, aby byl pružnější. Skvěle tomu pomáhá otužování, při němž se buňky adaptují postupně a ne nárazovitě. Nemocnost se silně eliminuje.

Název NACHLAZENÍ správně odkazuje na fyzikální změny v prostředí. Název CHŘIPKA odkazuje na chřípí horních cest dýchacích.

Co se týče hlavního hypotetického viníka, ten to má velmi nahnutý. K důkazům jeho existence se došlo velmi pochybnými cestami a spousta zásadních otázek zůstává nezodpovězena. Odpovědi jsou, ale nemluví se o nich, protože business.