Tuláci po hvězdách

Anotace: (aneb kdo nejsou preppeři)

         Předem vynechám novodobé označení „prepper“, to není totiž tulák po hvězdách, to je původem bungrolog a toho bych zrovna na cestě nemusel mít. A pak jsou tu typy jako mladý muž jménem Mc Candless a to je kapitola sama pro sebe. Nechci ten velmi smutný případ precizovat. Je opravdu s podivem, že na stejnou nesmyslnou cestu a se stejným tragickým koncem měl několik následovníků. Došlo to tak daleko, že vládním rozhodnutím kanadských úřadů byl dotyčký autobus č.142 na Stampede Trail odstraněn, aby nedošlo k dalším tragédiím. Naprosto neuvěřitelná skutečnost byla, že dotyčný skončil na rozvodněné dravé řece, kterou nedokázal téměř v agonii překonat na cestě zpět do civilizace a ke své záchraně nepoužil o čtyři sta metrů níže po proudu již nepoužívanou ale funkční vozík ruční lanovky, nevěděl o ní. Těch čtyři sta metrů by v divočině mohl překonat během dvou, snad.max. čtyř hodin. To je obecně doba prosekávání cesty kosodřevinou,nebo močálovitou tundrou.

- - -

      Prostě to tuláctví po hvězdách musíte mít v sobě. Chvíli šetříte, plánujete, sepisujete itinerář, nakupujete to co se hned nezkazí a sháníte informace. Všechno jde, nejobtížnější je však sehnat parťáka na cestu. Nejsou volní zrovna ti, co nespěchají, co nejsou na nervy, co nechlastají a co jsou do nepohody. Nepohoda je osudová chvíle a určí, zda dotyčny není defétista, zmatkař, nebo dokonce panikář. Do nepohody není ani velký Rambo. Malý se připouští, pokud dovede něco, co ostatní v expedici neovládají.

        Zrovna mám před sebou dvě knížky, co jsem si půjčil v knihovně. Všechny mít nemusím, stojí to dost peněz, tak si prostě vypisuji i z půjčených. Jedna je od Rudolfa Krautschneidera o moři a lodích. To je pro mne jen teorie ale balzám na duši, ta druhá autora Miroslava Podhorského je o řekách na „vysokém severu“. První vydal skoro před dvaceti lety a byla báječná a fascinující. Sehnal partáka a vydal se na duralové kanoi po řece Mackenzie. Ta poslední vydaná kniha s názvem: „Aljaška a severozápadní Kanada“ je souhrnný průvodce po třiceti sedmi řekách, jezerech, fjordech. Nutno podotknout, že jako úspěšný exulant a dobře postavený elektroinženýr věnoval každý rok svou dovolenou na tyto expedice. Prostě tulák po hvězdách, který své zážitky, problémy, radosti a znalosti jak přežít v divočině předával v knihách dál. Bez pompy, show a lákavých tantiém.

        Čímž mne tehdy ovlivnil, nadchnul a z vysokohoráka s bolavými koleny mne zlákal koupit mořský kajak, nasednout, něco nabalit a vyrazit na cesty, na kterých teče voda. Píši a fotím z pidivýprav zprávičky s obrázky, abych nezapomenul. Myslím, že o tom je právě život. Radovat se z maličkostí, dělat sám sobě později radost a připomenou si chutě a barvy z cest. Nevím jak to dopadne letos v Máji ale utěšuji se, že ten kdo se může utopit, rozhodně se nebude věšet.

Jak to říká mořeplavec Krautschneider:

“Neříkej co jsi v životě mohl, řekni mi co jsi udělal a prožil“: