Dva nula
O obětech jsem mluvila často
A chtěla jsem být nezávislá
Dívala jsme se do stropu
A odlupovala skořápky z chleba
Na který se včera prášilo
Říkej mi hezké věci, prosím
Jsem plná prachu
Napadá mě, že se s ním můžu udusit
Říkej mi hezké věci, aniž tě musím prosit
Jsem tady jen proto
Abych byla hodná
Přece
Takhle díru do světa neudělám
Když dávám najevo
Na jazyku
Moc se snažíš, Míšo a takový holky mě nezajímaji...
Tak běž sakra do hajzlu ty zasranej ženáci, podělanej až za ušima...
Pro tvoje obětí a dlouhé prsty na bocích ...šlapala bych si po vlasech..
Pro těch pár drobných zobavych kvítků na tvářích bruslila bych na tenkém ledě
Svou důstojnost. Jak důstojně to zní.
Běž zpátky do svojí vyšinutý hlavy...měla jsem dojem, jak moc moc mě to baví a hřeje to...
Když říkáš už musím jít.. a pak se zastavíš a lehneš si vedle mě, protože tak brzo nechceš a na konci se usmějes..
Jak dlouho to netrvalo.
Přečteno 247x
Tipy 9
Poslední tipující: vojtěška, šerý, jenommarie, Frr, Iva Husárková
Komentáře (2)
Komentujících (2)