vymknutá z upocených opatrností

Díky za názor:-) S Mallarmém jsi to hezky probarvil a pročísnul:-)

14.05.2019 16:33:35 | Yry

kdyby každej psal jak Stephan Mallarmé, či Paul Valéry-fundovaný kritik
by na prosektúře poezie v bílém plášti jen z nudy svačil převařený hrách /ách ouvej/ a zapíjel ho pasterizovaným vínem..a jenom by mlčky prděl ..ST* :-D*

14.05.2019 15:00:28 | Frr

Pardon, čtenáře (i mnoho čtenářů) může oslnit i dílo docela špatné. Uznávám. Že se takovými řečmi netrápíš, to je dobře.

14.05.2019 12:59:24 | Karel Koryntka

Já vím že byste nejradši kdyby nešlo hodnotit nic, každá báseň by byla stejně dobrá. A opakuje se to tu jako mantra (přece záleží na pocitech, někoho osloví někoho ne, prostě píšu jak to cítím atd.)
Ale není to tak, v díle samotném lze sledovat různé vazby, stopy nedokončených myšlenek, nedbalost, změny úmyslu a jiné autorem nepoznané odchylky, které jsou v rozporu s jeho vlastním záměrem. Kritik potom říká "vidím co jsi zamýšlel - ale udělal jsi něco jiného". Dokonalé pak znamená právě rovnost mezi záměrem a výsledkem. Takováto kritika je poměrně objektivní.
Pak je ovšem třeba hodnotit také úmysl, obsah, smysl sdělení. Např. je dokonale napsaná lidsky ošklivá věc, to kriticky hodnotit je těžké. Třeba Kunderu v některých jeho polohách, dokonale napsaných, ale úmyslně posměšně nelidských.

14.05.2019 11:08:52 | Karel Koryntka

Báseň se má psát prostě sama...

13.05.2019 10:27:30 | Marten

Jednoduchost je spíš dokonalá.
Velmi pěkné pozorování, ale už vidím následující set básní "samozřejmě" prorostlých lidstvím - a zase to bude nuda. Jak ono to jenom je: jak a kdy má básník psát básně?

13.05.2019 07:45:07 | Karel Koryntka

Báseň trochu jako prorostlej bůček? A co kritikův žlučník.
Líbí se mi.

12.05.2019 20:16:29 | šerý