Návštěvnost
list krajka
list krajka
Anotace: ---
Zvedneš ze země loňský list, opatrně vložíš do náprsní kapsy. Je křehký krajkovím žil. Žilek. Měníme se. Les už vrhá dlouhé stíny.
Tam v ráji zpívají zakopaní psi
noční košilky s křížkovým vyšíváním
slunce pomalu prosívá za oparem zlaté mušky
do větru hlad
kocour se ušklíb
v panenkách se pohnul smaragdový pták ---
---
---
Komentáře (27)
Komentujících (12)
Doporučit
TiskPatchwork z pohlednic. Kocour zmizel. Zbyl po něm ten úsměš/šklíb.
05.06.2023 22:30:59 | Kaprikorn
Tak nějak...
07.06.2023 18:21:23 | Philogyny
každičké slovo tak přesně... tahle ke mně mluví hodně Phil*
26.05.2023 16:43:51 | Sonador
Sonador, posílám pozdrav, v noci byla les, chodí mi pod posed jedna srnka, už dlouho. Vždycky, když zvedne hlavu, popojde blíž a upřeně kouká jedním směrem, tak vím, že jdou. Střelím divočáka, jako dneska a ona se klidně pase dál. Mám pocit, jako by věděla, že je v bezpečí, jinak si to neumím vysvětlit... :)
30.05.2023 11:15:43 | Philogyny
myslím, že opravdu ví milá Phil...
mávám směr Tvůj (pohádkový) les, a děkuju*
31.05.2023 09:28:31 | Sonador
Matka mi kdysi říkala, že stromy umí se stíny tančit. No jasně že jo!
Nějak jsem to ale tenkrát nepochopil a když jsem to řekl mému nejlepšímu kamarádovi, tak se mně vysmál. V sedmé třídě, jsem ten matčin postřeh už pochopil a často pozoroval jejich tance i oknem na zahradu. No bodejď ne. Vypučely ve mě fantaskní matčiny geny - a v hlavě, celá galerie. Ale i na tom se musí poctivě pracovat a nebýt moc často "normální."
Asi jsem byl v tom líný a proto jsem to tak daleko nedotáhl, jako třeba Verne nebo Ch. Baudelair. Člověk by neměl ustrnout na půl cesty a buď se stát podivínem nebo pěkně zapadat do šablon normálu.
No trochu jsem koment odlehčil. Ale jen proto, abyste se trochu pousmála. Máte to dílo opět čtivé a pěkné Philogyny. No, už se ani nedivím*
26.05.2023 02:39:52 | šerý
Ten komentář vydá na povídku. A tak ráda četla, k některým komentům se vracím, jsou lepší, jak sama báseń, řekla bych...Děkuji.
30.05.2023 11:12:46 | Philogyny
Ve větru
Není se čeho bát. Stín nemůže
spadnout. Hýbe se spolu se stromem
a opakuje každé jeho cuknutí.
Jako oheň ve větru se kroutí
a smýká zlehka nade vším.
Není se čeho bát. Stín nemůže
spadnout. Jen se hýbe.
A když se větev utrhne od kmene
vycítí to a chytne ji.
Mirkka Rekola: Vedessä palaa. WSOY, 1954.
26.05.2023 07:02:40 | Šabrej
Tak přemýšlím Šebreji. Před dávném - a snad ještě dál, nám četl v kurzu psaní Václav Dušek, uryvky z knihy Člun na moři, nebo tak nějak se to dílo jmenovalo. Pamatuji že to byla Rekola a tenkrát mě to zaujalo, protože mám rád Skandinávskou zadumanost (už ten Sibelius) a ona psala, bych řekl, originálně.
Děkuji za rychlý postřeh a upomínku. Už tato její báseň nasvědčuje, že byla jistě (dobrým) originálem.
26.05.2023 12:22:32 | šerý
Mám seveřany taky rád. Hodně. Mám ale zdání, že toho u nás knižně moc nevyšlo. Kdyby sis chtěl skandinávsky zadumat... https://runoo1.com/ Ten web jsem stáhnul a udělal z něj e-knihu. Pokud máš čtečku, můžu příp. poslat.
26.05.2023 12:39:43 | Šabrej
... a dálkami se vlní věčné osení..vzácný Fénix přináší v zobáčku kvásek z popela vyhořelého světa na chléb časů šťastnějších** ST*
25.05.2023 19:57:42 | Frr
Děkuji moc, Jirko.
30.05.2023 11:11:03 | Philogyny
a po lese, les a po stromu, strom
otáčejí se za kouřem loni
na rybníce káčata
komáři ladí svůj let
bodáky nasadit
vlevo hleď
mlha jako sypek, sedá na posed
25.05.2023 19:50:14 | Šabrej
Já pomalu načítala příspěvky, hlavně ten Ve větru a závěr, ten několikrát, strašně moc se mi líbí. Opravdu. Děkuji za nasměrování, jsem za to ráda.
30.05.2023 11:10:38 | Philogyny
...A po větru žízeň po návratu Živých, živených touhou po životě....ano,ano...tam venku lze najít zázračně krásné "věci"....i v tom tlení......Ji./úsměv/..Promluvilo to ke mně.....já užaslá...
25.05.2023 19:09:49 | jitoush
Já to tam doslova miluju, je to můj svět, hlavní jsou nohy a všechno to smět ujít ... Jinak bych už asi nebyla. Děkuji!
30.05.2023 11:08:01 | Philogyny
Dotýká se jako ten list země...
Nádherná...
25.05.2023 18:01:43 | ukrytá v máku
Děkuji moc, vyběhla mi ven, jak zvedala ten list, ani nevím, proč jsem si na ně najednou vzpomněla...
30.05.2023 11:03:57 | Philogyny
Zvláštní mix posmutněle vědoucí nostalgie říznuté číhajícím sarkasmem života - ten poslední obraz je dokonale vybroušený a mistrovsky zasazený klenot ;-)
25.05.2023 17:40:24 | Amonasr
Já jen to svý děkuji, nikdy nevím, co napsat, mi ty komenty nejdou. Mám radost a neumím odpovídat... :)
30.05.2023 11:02:23 | Philogyny
Ach, jak Ti rozumím ;-))
07.06.2023 20:44:44 | Amonasr
Naprosto souhlas ;)
25.05.2023 22:44:00 | Malá mořská víla
Ráda Tě vidím... :)
30.05.2023 11:01:17 | Philogyny