Všivák
Všivák
Anotace: ---
Do ložnice mi neustále vjíždějí noční
tramvaje oblečené jako transvestiti.
Jedna z nich projela zdí
po průsvitných kolejích.
Tvrdí, že je kněz
a chce mým dlaním
podat poslední pomazání.
Otevřela Augiášův chlév myšlenek.
Svlékla se.
„Kdo je tu kněz?“
Odešla
plechová helma s rohy.
Druhá vrata
zavřela pohyb jmen.
A když jí jednou překynulo těsto,
pamatuji si na hlídače v kleci
mluvil lidskou řečí:
„Jsi prašivá
courra.“
Měla i kocoura;
jmenoval Všivák.
Komentáře (12)
Komentujících (6)
Doporučit
Tisk01.09.2026 09:58:56 lawenderr
líbí se mi ty tramvaje, zavřeš je těmi druhými vraty, pak necháš text znectít ... a na koci to všechno setřeš :) kdo by si lámal hlavu cizíma nadávkama. Když má vlastní
:)
01.09.2026 21:26:55 Philogyny1
Tak nějak to je. Nadávky otužují tak jako studená voda a led. bez plavek :o)
01.09.2026 03:01:17 šerý
Když jsem byl nekonečným "ležákem" v nemocnici tak na pokoji ležel horník v pokročilém stádiu rakoviny střev. Byl nadopovaný metadonem a měl úzkostné stavy a přeludy. Například že mu z elektr. zásuvek vyjíždějí němečtí turisté na kolečkových bruslích, heilují a žerou za jízdy banány. Spílal jim, že má čtyři děti a ačkoli měl banány tuze rád, nikdy na něj žádný nezbyl.
Teď už děti odrostly a teď už by jim nemusel dopřávat, ale zase je teď nemůže kvůli diagnoze jíst.
Aby byl na pokoji konečně klid, tak jsem požádal sestřičku o leukoplast a zásuvku páskou oblepil.
Po čase ho na lůžku vyvezli na ochoz aby byl alespoň chvilku na vzduchu. Po čtvrt hodince spustil křik, že na soklu mezi truhlíky se v třetím patře objevila hlava žirafi a okusovala fuksie. Bylo to stresující a nechal jsem se přesunout na jiný pokoj. Chudák však na druhý den skonal.
Člověk v sobě tlumí přízraky a krizových situacích jdou z něho ven. Tohle vše do nás zapisuje život rozskřípaným perem.
Inspirovala si mě pěkným počtením, tak jsem si dovolil trochu přidat do mlýnice života.
01.09.2026 21:24:23 Philogyny1
A nakonec jsi stejně rád, že jsi s ním byl. Obohatil tě o své myšlenky. Myslím si. I pokažený člověk zůstane v hlavě. Nikdo nevíme, jak budeme umírat, ale on zůstane. To si piš. :o) Děkuju.
01.09.2026 21:18:35 Philogyny1
Škoda, že tady nepřidáváš ty svoje mikropovídky, název třeba: mák a ucho jehly žehlí plátno na pultu, voní o ní když ho prodavačka rozkládá tam a zpět, slyšíš zpívat pěnici. Svůj obložený chlebíček a tisíc schovaných vět. Chybí tu něco opravdového a lidského. A to ty umíš. Protože takový jsi.
31.08.2026 21:14:22 Koala
Tohle je skvělý! Jenže jsem chtěl jít zrovna spát do ložnice, no asi ještě vydržím... :)
31.08.2026 21:20:52 Philogyny1
Byli jsme kdysi na návštěvě u dcery v Praze. Bydlela v podnájmu v úzké ulici vedoucí strmě dolů. A po té hlavní, nad námi jezdily tramvaje. Pokaždé, jak projížděla, tak jsem měla pocit, že mi jede přes hlavu. Nespala snad celou noc. :o)
