Dotek

Dotek

Místa jež budí vzpomínky,do nohou tlačící kamínky - na cestě.
Chodidlo bosé každičké zrnko cítí
Ruka sevřená tolik by chtěla míti-dlaň tvou.
Stoupajíc nahoru, blíže tam kde spíš
Sedám si u stromu,srdce tluče,ty víš
Lehám si do trávy- ona hladí mou tvář Pozoruji tvé chrámy - necítím zášť.
Prstem maluji na zdi , vstupuji do dveří
Vím,že tam jsi, lehká jako pápěří
Zavírám oči, má tvář tvé teplo cítí
Vím že tu budeš , dokud slunce svítí
Slunce jsou tvé ruce
Vánek tvoje vůně
Tráva je náručí
A nebe? Jakobych koukala ti do očí...

Autor Laureta, 17.04.2018
Přečteno 328x
Tipy 12
Poslední tipující: blues, Iva Husárková, Amonasr, Frr, Anděl, Misha, KeepTheFlameBurning
ikonkaKomentáře (3)
ikonkaKomentujících (3)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

Hezký dotek, takové doteky mám rád. Pozdravuj Vary. Prožil jsem tam mládí, v době kdy na místě Thermalu stála škola "U pošty" a v kině Čas se promítal Lupino, Frigo, Chaplin i jiné grotesky a nad Hlavní poštou měl obchod Baťa, Meinel a Ohře pod chebským mostem bylo věčně bez vody. Hezké dny plné posilujících doteků a promiň, že jsem se zatoulal až teď.

10.07.2021 14:41:29 | blues

Úžasné, plné citu... Takové básně miluju. Číst i psát. :-)

17.04.2018 23:34:56 | KeepTheFlameBurning

Děkuju:-)

18.04.2018 05:07:04 | Laureta

© 2004 - 2024 liter.cz v1.6.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí