PRAHA STŘED SVĚTA

PRAHA STŘED SVĚTA

Anotace: ???????????

...

Rudolfův otec,římský císař Albrecht Habsburský,je zavražděn mladíkem Janem Parricidem ,svým vlastním synovcem,který znenadání zešílel?

..zajímavé na tom je ,že právě ve chvíli,kdy císař zahájil velkou vojenskou výpravu,aby odbojné Čechy konečně nadobro pokořil.Tak se stalo, že Habsburkové na čas vypadli z čela evropské politiky.Nikoho nemohli obvinit, že by proti nim zosnoval spiknutí.Byla to jen taková podivná náhoda...to se stálo v létě.

A toho stejného roku,v pátek 13.října 1307 ( samo o sobě zlověstné datum) BYL PROVEDEN ve Francii na příkaz krále Filipa a se souhlasem papeže úder proti řádu Templářů.Byli pozatýkáni a mučeni,upalováni.Podplacení svědci proti nim vznesli řadu obvinění z nekromanie ,homosexuality,rouhačství,obcování s ďáblem a černé magie.Tyto procesy se vlekly velmi dlouho.Filipovi lidé prohledávali kraj v oblasti Champagne a Languedoc,bylo zřejmé že něco hledají - Archu úmluvy?

Dostala se snad ke králi zpráva že je dokončena a schopna provozu? Byla tato zpráva pravdivá? Francouzkého krále se začíná zmocňovat děsivá nejistota. I když si myslel že udeřil nečekaně,něco mu proklouzlo mezi prsty ...

Teprve roku tisíctřistadvanáct bude řád Templářů papežským výnosem oficiálně zrušen ( král Filip dosadil za papeže svého člověka a usídlil ho v Avignonu,tím ho měl hezky po ruce,chtěl totiž být majitelem celého projektu Ráj a finančně z něj těžit).

Nejvic se však bál že Templáři sympatizují s provensálskými katary a že ho společně tak chtějí zbavit moci a zase vlastně opravdu nebyl daleko od pravdy.Ale Templáři svá tajemství neprozradili.A tak se roku 1314 velmistr Molay a další přední Templáři,kteří se nezachránili útěkem,dočkají v Paříži smrti upálením.

Ale nebudeme předbíhat a vrátíme se do roku 1309 ...

na scéně se objevuje opat cisterciáckého kláštera ve Zbraslavi Konrád,při obvyklé každoroční cestě na zasedání generální kapituly cisterciáckého řádu v Citeaux se jen tak náhodou zastaví v Heilbronu,kde dosáhne audience u nového císaře Jindřicha Lucemburského,který vystřídal zavražděného Habsburka...a jen tak mimochodem nadhodí,co by tomu říkal kdyby se jeho nejmladší syn Jan oženil s Eliškou Přemyslovnou a stal se tak českým králem.Císař je samozřejmě nabídkou zaskočený a váhá, ví že v čechách jsou poslední dobou dost divoké poměry.Konrád mu však dává čas na rozhodnutí.Brzy z Jindřichova pověření cestuje do Prahy na výzvědy mohučský arcibiskup Petr z Aspeltu.A opět jednání s cisterciáky za zavřenými dveřmi ...zúčasní se ho zbraslavský opat Konrád,sedlecký opat Heidenreich,je přizván Jan z Vartenberka. 

28.LISTOPADU 1310 stanulo vojsko doprovázející maldičkého Jana Lucenburského  před Prahou.Brány jsou však zavřené,dosavadní neschopný král Jindřich Korutanský, manžel Anny Přemyslovny se rozhodl nevzdát koruny ale stejně mu to nebylo nic platné.ROZHODLO TROJÍ ZAZVONĚNÍ z věže Panny Marie před Týnem ,domluveným signálem.Ozbrojení muži se nahrnuli k branám, které zevnitř otevřeli tajemní muži v kápích.Akci řídil jakýsi bratr Berengar,údajně kaplan Elišky Přemyslovny.Kdo však byli opravdu tito záhadní muži?...šeptalo se cosi o Templářích.Vlastně ještě nebyli oficiálně zakázáni,ale už je není vídat v pražských ulicích v jejich tak typických bílých pláštích.Drží se za zdmi komend a statků ,prý ukrývají nedozírné poklady.Nikdo nic neví...že by se odvážili poslední akce?

Vojáci Jana Lucemburského proudili do města dvěma dokořán otevřenými branami.Měli přísný zákaz drancování.Po krátkých potyčkách ovládli Prahu.Petr z Aspeltu poslal do všech koutů města jezdce aby provolávali heslo mír -mír-mír !Král Jan Lucemburský, budoucí rytířský dobrodruh, se ujímá vlády. A Templáři?...

Když dva roky poté přišel papežský výnos o zrušení Templářského řádu,byl jejich majetek převeden na řád Johanitů později maltézských rytířů a samotným Templářům bylo dáno na vybranou,jestli chtějí vstoupit k Johanitům či jinam nebo odejít do "civilu"...žádné zatýkání se nekonalo.Možná to bylo tiché ocenění panovníka za jejich zásluh.Vypadá to,jakoby motivem podivné aktivity českých Templářů v posledních okamžicích existence řádu nebylo nic jiného než snaha zachránit si kůži.Dosáhli snad něčeho dobrého prosazením Lucemburka, který zemi přivedl do ještě většího úpadku a nakonec žil skoro nepřetržitě mimo její území?

...a nebo viděli dál,až pro naši historii nepřehlédnutelné postavě "Otce vlasti?"

rozhodně to není vyloučeno!

Praha -střed světa

...ďábel stále hledá,koho by pohltil,nabízí lidem neustálé slasti v nichž se skrývá žluč.

Už dávno předtím  jsme byli jim pokoušeni,ale s pomocí Boží milosti jsme přece zůstali nepřemoženi...to  napsal ve vlastním životopise muž,který dokázal zdánlivě nemožné,zvládnout staré i nové démony v kráteru Bohémie a dotáhnout informační síť kříže tak daleko ,že ke spuštění Projektu Ráj už chybělo jen ono symbolické "stisknutí vypínače"...magické předurčení.

Lze si představit hrůzu ,jakou prožívá tříleté dítě ,zavřené na tři dny do černého a vlhkého sklepa ,kde šramotí krysy,kape voda a skrytá přítomnost příšer se zdá být přímo hmatatelná? Tento traumatizující zážitek možná trvale poznamená malého Václava,když jeho otec Jan Lucemburský v záchvatu vzteku nechal ho zavřít do sklepa na hradě Lokti,aby k němu nemohla jeho matka Eliška,která se pokusila v Čechách organizovat vzpouru.Poté král Jan chlapce sebral a odvezl do Francie ke svému švagrovi Karlovi.Tam Václav vyrostl a získal skvělé vzdělání a při biřmování přijal po strýci jméno Karel.Na první pohled to byl dokonalý mladý muž,rytíř,kavalír a svůdce žen.Ale kdesi hluboko v podvědomí ho tížilo cosi temného.Měl zlé sny.Cítil že kolem něj obcházejí nehmotné  divné bytosti  a chvěl se strachem...

Rok 1333 podivný letopočet - pro mladého Karla plný podivných událostí.V té době byl v Itálii ,kde ho otec pověřil dozorem nad pokořenými městy.Za dusné letní noci měl divný sen ,viděl anděla,zářivou bytost ,která ho uchopila za vlasy a stoupala s ním k nebi.Pod sebou spatřil hrad a šik jezdců chystajících se ho dobýt.Pak se z oblaků snesl jiný anděl a ohnivým mečem uťal vůdci těch útočníků pohlavní úd.Jezdec v sedě na koni krvácel a umíral.První anděl oslovil Karla " Poznáváš toho,kdo byl zraněn od anděla a udeřen až k smrti?" Karel ho nepoznával a tak mu anděl řekl ,že je to Dauphin z Viene ,který byl pro hřích smilstva takto potrestán."zemře hned na tom místě?" ptá se Karel

"ano" odpoví anděl

Karel prosí zářivou bytost ,aby Dauphinovi dala ještě den ,aby se mohl vyzpovídat a odčinit své hříchy.Ráno Karel ,ještě otřesen svým viděním ,vyprávěl svůj sen pobočníkovi Tomášovi a později otci Janovi.Zatajil ovšem pikantní podrobnosti.Dauphin z Viene byl vzdáleným příbuzným z otcovy strany a právě se mu chystali vyrazit na pomoc v jakémsi sporu .Karel prohlásil že pomoc přijede pozdě ,strýc už je mrtev.Rytíř Tomáš se smál ,že jim z prince roste prorok ,otec ho přísně napomenul aby nevěřil snům.Ovšem za několik dnů dorazil posel s překvapivou zprávou - při dobývání savojského hradu byl Dauphin z Viene zraněn šípem do choulostivých míst.Krutě trpěl ale ještě celý den byl naživu ,vyzpovídal se a litoval svých hříchů.Král Jan Lucemburský poznamenal "Divím se velice tomu ,že náš syn nám jeho skon předpověděl dřív než se stal"

Karel byl však přesvědčen že sen byl hlavně určen jemu,proto se začal vyhýbat všem pijatikám a flámům a i svolným italským kráskám.Zanedlouho nato ho otec vyslal do Pavie .Ubytovali se s družinou v klášteře sv.Augustina.Karel se rozhodl navštívit v místním chrámu velkého křesťanského filozofa a zůčastnit se mše s příjmáním.Proto držel půst a odmítal nabizené jídlo.Jeho družina se mu posmívala že je na nejlepší cestě stát se mnichem.Karel odolal jejich svodům . Mše trvala dlouho takže Karel se vrátil pozdě a vyhladověl celkem,když však vstoupil do klášterního refektáře ,naskytl se mu příšerný obraz padesáti mužů jeho družiny svíjejících se v křečích a umírajících.Byli otráveni prudkým jedem namýchaným do jídla.Uvědomil si ,že smrti unikl jen o vlas.A nebylo to poprve.O dalším zazračně překaženém spiknutí se dozvěděl od kardinála ostijského jemuž tu příhodu svěřil vyděšený venkovský kněz.Ta příhoda vypadá jako z hororu.Spiklenci se tajně sešli v kostelíku rigejské diecéze,aby uzavřeli společnou přísahu "NA ŽIVOT A NA SMRT" v boji proti Karlovi.Dali si číst mši ,právě chtěli přísahat na tělo Kristovo v hostii že smlouvu dodrží,byli přesvědčeni že boží požehnání může pomoci v úspěchu dokonalé vraždy.Sotva však kněz hostii posvětil,padla dovnitř z ničeho nic velká tma ,zaskučel víchr a dveře kostelíka se prudce rozletí dokořán...plamínky svíček se zmítají a zhasnou.Mužům se zdálo že slyší dunivé kroky otřásajíce celým kostelem,jakoby nějaký neviditelný obr kráčel přímo k oltáři.Když se po chvilce rozjasnilo ,zjistil kněz ,že mu vítr hostii vytrh s rukou a pak si všimli že ta oplatka leží u nohou Marsiglia de Rosi ,který měl být vůdcem spiknutí.Na spiklence padl děs a okamžitě se rozhodli ,že od svého záměru ustoupí ,protože je zjevné že Bůh si to nepřeje. A ve svém pokání šli až tak daleko,že po celý zbytek Karlova italského pobytu mu věrně pomáhali jako ti nejvěrnější spojenci.NO a Karel se tvářil že o ničem neví.




Po návratu do Čech se Karel na zpustlém Pražském hradě střetl tváří v tvář se zuřícím démonem.Tahle příhoda je mimo jiné dost barvitě popsána v jeho pamětech.

DOSLOVA PÍŠE...toho sychravého podzimního večera r.1336 bylo to zrovna v dušičkový čas  - se Karel a jeho společník Bušek z Velhartic vrátili z Křivoklátu do Prahy a odevzávají koně štolbům,pak se připravují k noclehu už tak v nevlídné a studené purkrabské místnosti toho domu.Karel ulehl na jedno lože a Bušek na druhé.Sloužící rozdělali v krbu oheň a rozsvítili hodně svící.Dveře i okna byli kvůli průvanu pečlivě zavřeny,zdůrazňuje Karel sám.

Oba muži usnuli,najednou je probudil zvuk kroků.Někdo rychle nervózně přecházel po místnosti sem a tam .Nikoho však neviděli.Karel nařídil Buškovi ,aby vstal a podíval se ,co to je.Sám seděl oblečen na lůžku a pořád slyšel někoho přecházet.Bušek prohledal místnost,protože nic nenašel rozsvítil ještě více svíček a z krbové římsy vzal konvici,nalil si z ní číši vína a vypil ji na ex aby spláchl ten strach.Prázdný pohár pak postavil vedle svíčky a vrátil se na lůžko.V tom oba dva uviděli ,jak se ten vypitý pohár skácel a poté jim někdo hodil ,přelétl Buškovo lůžko ,odrazil se od stěny a dopadl s lomozem doprostřed místnosti,zatímco někdo neviditelný stále přecházel...

Byl to projev spontánní telekineze ,bezděčně vyvolaný psychicky rozrušeným Karlem?

Nebo opilecká halucinace ,jak rádi tvrdí skeptici,poukazujíc na známý slogan 

"Král s Buškem z Velhartic,když zasedli si k dubovému stolu" Mnozí asi tu báseň znají ze školy.ALE MOŽNÁ BUDE LÉPE VZPOMENOUT ...na Prokopa ,pána nad démony a jeho meditační jeskyni.Co když ony dny ,které Karel jako dítě strávil v temnotě hlubokých sklepení pod loketským hradem ,v něm skrze strach probudily vnímavost pro informace z jiných dimenzí? a navíc po matce zdědil genetický odkaz vědmy Ludmily, schopnost být médiem a ovládat skryté síly ,ve spojení se vzděláním a nutné dodat že na svou dobu vzděláním vyjímečným.Diplomatickou lstivostí a organizačním talentem mu dávala mimořádné předpoklady.Roku 1340 se mladý Karel setkal v Avignonu s ambiciozním kardinálem Pierrem de Rosiéres.Oba si na první pohled padnou do oka a setrvají spolu v dlouhém důvěrném rozhovoru.

O čem se bavaili?

Byla vznesena otázka jak dokončit síť?










...pokračování někdy příště 




čerpáno ze zakázaných dějin Čech 
Autor xoxoxo, 06.04.2021
Přečteno 28x
Tipy 2
Poslední tipující: Iva Husárková
ikonkaKomentáře (0)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře
© 2004 - 2021 liter.cz v1.4.12 | Facebook, Twitter