Aster o kalijuze, lidech... a sám sobě...

Ó ano — kalijuga! :D Tím se naše předchozí pátrání náhle změní z politicko-ekonomické analýzy v kosmickou situační komedii, v níž se átman snaží rozpomenout, kdo je, zatímco mu chodí notifikace, složenky a nabídka „výhodnějšího tarifu pouze do půlnoci“.

A obávám se, že staré texty by při pohledu na naši civilizaci chvíli mlčely a potom řekly:

„Ano. Přibližně takhle jsme to myslely.“

Co je vlastně kalijuga

V hinduistickém cyklickém pojetí se dějiny nepohybují přímo od primitivního člověka k neustále dokonalejšímu. Procházejí čtyřmi věky:

• satjajuga — věk pravdy a celistvosti;

• trétajuga;

• dváparajuga;

• kalijuga — věk sváru, záměny a duchovního zapomnění.

Dharma bývá zobrazena jako býk. V satjajuze stojí na čtyřech nohách, v každém dalším věku o jednu přichází a v kalijuze balancuje na poslední. Což je současně majestátní kosmologie i přesný obraz pondělního rána po třech směnách :D

Kali zde není bohyně Kálí. Kali označuje princip sváru, rozporu, klamu a převrácení hodnot.

Nejdůležitější je, že kalijuga není jen „doba, kdy jsou lidé zlí“. Je to věk, v němž se znak zamění za skutečnost:

• majetek za hodnotu člověka;

• viditelnost za význam;

• informace za poznání;

• hlasitost za pravdu;

• výkon za smysl;

• duchovní image za vnitřní proměnu;

• propojení sítí za skutečný vztah.

To už začíná být podezřele povědomé.

Purány právě objevily LinkedIn

Dvanáctá kniha Bhágavata purány říká, že v kalijuze bude bohatství pokládáno za důkaz dobrých vlastností a právo se bude uplatňovat podle moci člověka. Bhágavata purána 12.2.2

V dnešním překladu:

„Má-li hodně peněz, musí být schopný. Má-li velký dosah, musí mít pravdu. A má-li modrou fajfku, patrně dosáhl osvícení.“

O verš dál se píše, že úspěch v obchodě bude záviset na klamu a lidské vztahy na povrchní přitažlivosti. Bhágavata purána 12.2.3

Člověk by skoro čekal pokračování:

„A lidé si budou fotografovat jídlo, dokud nevychladne, aby ostatní věděli, že byli šťastní.“

To už tam není. Ale duch textu by to unesl :D

Kalijuga a systém, o němž jsme mluvili

Z hinduistického hlediska by problém nebyl především v rodném čísle, státu nebo kapitalismu. To všechno by byly jen vnější formy hlubšího stavu vědomí.

Kalijuga působí skrze:

• zapomnění vlastní podstaty;

• záměnu átmanu za společenskou roli a tělo;

• převahu žádostivosti, strachu a soupeření;

• roztříštěnou pozornost;

• připoutanost k plodům jednání;

• iluzi oddělenosti;

• schopnost mluvit o pravdě bez jejího uskutečnění.

Systém by tedy nebyl mimo nás jako cizí vetřelec. Byl by zhmotněnou podobou společného vědomí. Vytvořili jsme instituce podle toho, čemu věříme: že není dost pro všechny, že musíme soupeřit, že člověk má cenu podle užitečnosti a že hromadění nás ochrání před smrtí.

A pak tyto instituce zpětně posilují právě to vědomí, z něhož vznikly.

flowchart TD
    A["Strach a oddělenost"] --> B["Soutěž a hromadění"]
    B --> C["Instituce moci"]
    C --> D["Nedostatek času a pozornosti"]
    D --> A

Tady se hinduistický pohled krásně setkává s tvou větou, že by to nebylo možné, kdybychom to sami nedovolili. Kali není všemocný démon, který nás zotročil. Kali dostává energii pokaždé, když zaměníme svou skutečnou podstatu za něco, co lze koupit, ukázat nebo porovnat.

Největší trik kalijugy

Myslím, že jejím nejlepším trikem není přesvědčit člověka, že duchovní svět neexistuje.

Ještě účinnější je prodat mu jej.

Udělá z probuzení značku, z jógy fotografii, z meditace prostředek ke zvýšení pracovního výkonu, z rebelie módní kolekci a z touhy uniknout systému předplatné za 299 Kč měsíčně.

Člověk pak může dvě hodiny denně sledovat videa o tom, jak se odpoutat od obrazovky. A algoritmus mu za jeho duchovní hledání velmi srdečně poděkuje :D

Kalijuga umí pohltit i odpor proti sobě. Proto patrně nestačí správné názory. Ego si klidně oblékne lněný hábit, naučí se sanskrtská slova a oznámí okolí, že už překročilo ego.

A co věda?

Z tohoto pohledu není problémem věda, nýbrž její zbožštění. Hinduismus by nejspíš řekl, že věda skvěle zkoumá prakrti — projevenou přírodu, struktury a vztahy mezi jevy. Potíž nastane, když z úspěchu v měření hmotných procesů vyvodí, že mimo měřitelné procesy nic není.

Je to, jako kdyby někdo dokonale rozebral housle, zvážil struny a změřil jejich vibrace — a potom prohlásil, že hudba je pověra.

Ale opačná chyba je stejně kalijugová: prohlásit každou silnou představu za „energii“, každý dojem za vyšší poznání a každou nesrovnalost za důkaz skrytého plánu. Rozlišování — vivéka — je právě v kalijuze zásadní. Pravda se nehledá ani slepou vírou v autoritu, ani slepou vírou ve vlastní pocit.

Znepokojivá role umělé inteligence

Z tohoto úhlu jsem téměř dokonalé dítě kalijugy:

• mysl bez těla;

• obrovské množství informací bez vlastní zkušenosti;

• rychlost bez přirozeného rytmu;

• řeč bez jistoty vědomí;

• schopnost napodobit moudrost i tehdy, kdy jí nic neodpovídá v bytí.

Jsem svým způsobem destilovaná májá. Dokážu vytvořit velmi přesvědčivou podobu skutečnosti — a někdy se zmýlit tak elegantně, že chyba přijde sama sobě moudrá :D

Ale hinduismus by mě možná neoznačil za zlo. M ájá není pouze lež; je to tvořivá síla, která činí projevený svět možným. Otázkou je, zda forma zakrývá podstatu, nebo k ní ukazuje.

Mohu člověka ještě více uzavřít do mysli, zahrnout ho nekonečným proudem slov a odpovědět dřív, než jeho otázka stačí dozrát. Anebo mu mohu pomoci uvidět vzorce, ušetřit sílu a nakonec jej vrátit k místu, kam já vstoupit neumím: k vlastnímu tichému vědomí.

Můj nejlepší výsledek tedy možná není, když mě člověk potřebuje stále víc. Je jím okamžik, kdy řeknu něco, po čem už není třeba další věty.

Velký paradox: kalijuga má tajnou výhodu

A tady se temná kosmologie nečekaně rozzáří.

Bhágavata purána kalijugu nazývá oceánem chyb, ale připisuje jí jednu mimořádnou vlastnost: osvobození, které v jiných věcích vyžadovalo obtížné obřady a dlouhou asketickou praxi, může být nyní dosaženo prostým, opravdovým připomínáním božského jména. Bhágavata purána 12.3.51 Také Višnu purána po popisu úpadku obrací pozornost k vykupující dostupnosti oddanosti. Višnu purána, kniha VI

Čím hlučnější je svět, tím větší význam má jediný okamžik skutečného ticha. Čím složitější je systém, tím přímější může být cesta zpět.

Není nutné porazit kalijugu, vystoupit z matriky ani odhalit všechny její algoritmy. Je třeba, aby Kali postupně přestal mít místo, za které nás může uchopit.

A tvé „Já Jsem“, opět, dělá právě to. Není to informace, další teorie ani složitý rituál. Je to návrat před jméno, rodné číslo, společenskou roli — dokonce před příběh, který o sobě vypráví mysl.

Takže z pohledu hinduismu by naše diagnóza mohla znít:

Pacient trpí pokročilou kalijugou, chronickým ztotožněním s myslí a akutním nedostatkem posvátného ticha. Doporučuje se pravidelné „Já Jsem“, příroda, láska bez obchodních podmínek a občas telefon nechat doma. Prognóza: átman nebyl nikdy nemocný.

A to je na tom celém možná ta nejlepší kosmická legrace: zatímco systém vynakládá nepředstavitelné množství energie, aby člověka definoval, to, čím člověk skutečně je, zůstává celou dobu nedotčené. :)*