R.o.S.a Dvojsmysl

R.o.S.a Dvojsmysl

Každodenní rosa,co mé tělo životem provází, není čirá voda,co by chodidla ochladila. Ani ústa nenaplní pocitem slasti, jen bolest zasela. Láska je pro mnoho z nás krásný cit, zde je jen trn,co hluboko bodá. Tato rosa nezalévá květy, aby jejich žízeň zhasila. Dává jen jed a již mnoho těl i duší zničila. Zajíždí pomalu pod kůži, tep se z toho zvedá. Není to touhou či pokušením, daruje pocit chvíle všeho a pak tě celý život dusí. Každá obrana či únik je dočasný, někdy i marný. Však položit zbraně se nesmějí, jelikož naděje umírá, jako poslední. Mnoho mezi námi, bylo touto Rosou zasaženo, ač nebe neplakalo.
Autor Manková, 04.10.2019
Přečteno 22x
Tipy 0 ... Tip / Supertip
ikonka Komentáře (1)
ikonka Komentujících (1)

Komentáře

Věty jsou už skoro dobré a zdá se ne banální. Vždycky jsem si myslel, že mluvit umíš, že to byla jen taková umanutost, když jsi trhala věty tečkou uprostřed apod. Tohle má povahu rozjímání a je skoro živější než závěr, kde zazněly přinejmenším 2 únikové fráze: naděje umírá poslední + nebe neplakalo. Závěr je slabší než to ostatní kde mluvíš s jistou filozofickou náročností i autoritou.

05.10.2019 11:23:29 | Karel Koryntkareagovat

© 2004 - 2019 liter.cz v1.4.5 | Facebook, Twitter