EPOS O GELEÓNU

EPOS O GELEÓNU

Anotace: …vzpomínky malíře Egara sepsané v dopisech příteli opatu a badateli Juanu Ramizovi, který nynější temné Španělsko pojmenoval Geleón…

V ARAGONII

KASTILIE & LEÓN


I.


V zemi zdejší
kraj tak zatemnivší,
kde dobývání měst se stalo zvykem,
těch vladařů,
svým mečem
nastolují mír a právo,
možná je to takhle bráno,
kde území vládne chalífát
Španělsko-Muslimský stát

Má cesta zřejmá
povede kroky,
směr Barcelona,
neb Valencie válčí stále,
neb nemají už opět krále



II.


Navštívil jsem i jiná města,
krásná byla třeba Sevilla,
krásná byla i Elena a Toledo,
ale tam se mi moc nevedlo,

snahu namalovat Munu Elvíru
uhasila touha po vínu

Sancho hrabě kastilský
a Sancho Navarrský
vytvořili promyšlený pakt,
vdavky, sňatek, je to tak

Upevnění jejich rodů
už stálo zemi mnoho hrobů

I já jsem nesl trpce,
když krvácelo její srdce,
bránila se zvyku urozeného,
nechtěla muže vybraného



III.


Avšak v mysli jsem stále měl,
já namalovat jsem znovu chtěl,
byla krásná,
jak andělská zář,
rty plné, půvabná tvář,
lesklé vlasy se sponou,
jako klenot,
byla ozdobou

Já prosil, žadonil,
ba slzu bych i uronil,
a její manžel Sancho Navarrský
svolil v obraz nevelký

Pak přišla ona chvíle,
kdy stál jsem před ní v bílém,
vedle sloupu velkého
seděla v křesle,
usmívala se
uprostřed sálu světlého,
do mých očí nedívala se

Cítil jsem, jak ruce se chvějí,
ovanuvší vánkem zvenčí,
soustředit se mohl já,
v motivu pak byla nádherná

(na plátně)






TOLEDO


Zapomenuté sny
za hradbami Toleda,
kolem děti
mezi sebou pobíhají,
pokřikují, pozpěvují
v ušmudlaných tunikách

Chtěl jsem aspoň jednou
stát se chvilku místem,
kde všichni budou láskou oplývat

Chtěl jsem aspoň jednou
stát se chvilku světem,
kde nikdo nebude se ukrývat

Tváře přítomných
vítají se, objímají,
láska upřímná,
vůně radosti,
co nevyprchá

Jsou to chvíle,
kdy člověk zavzpomíná





CESTOU ARAGONSKÝM KRÁLOVSTVÍM


I.


Nádvořím pronikají sluneční paprsky
a já jen tak postávám
a pozoruji hluk místních,
před dlouhými uličkami,
kde prostírá se tržiště,
jeden pes honí ptáky,
co poletují kolem
a druhý sbírá zbytky koster,
co zanechalo noční bujaří

Pochop Juane,
takhle to tu prostě chodí,
Španělská města
se postupně zbavují muslimského vlivu
To je prostě jenom další vývoj zemí
staré Hispánie,
Chalifáty končí,
křesťanství se rozmáhá,
možná je to jenom pocit,
ale tahle víra nepřinese více dobra

Církev získává věřící,
získává moc a upevňuje svoje postavení,
král byl králem
a jeho syn byl taky králem,
biskupem požehnání



II.


Církev začíná mít vliv
a mění pohled lidí, králů, všech,
na tento poničený svět

Víra v Boha jediného
a biskup co by posel jeho
v rukou drží moc,
strachem a útiskem
s novým potiskem
snaží se ukázat světu jeho moc

V pravdách se ztrácejí
a kdo je názoru jiného
je zcela ztracen, zničen,
ukřižován,
zavražděn,
a to všechno ve jménu…

Je to smutné, je to kruté, je to tak,
církev si tak vytvořila
středověký znak



III.


Mnohé pravdy o stvoření
byly téměř potlačeny,
mnohé pravdy sepsané
při kázání vytlačeny

Nová Bible vynořila se,
jak Bůh stvořil tuhle zem,
najednou se zapomnělo
na starověk, mýty, báje,
jaký byl svět předtím,
než církev ovlivnila krále

Všechny možné důkazy
o světech budoucích,
úmyslně byly ničeny,
ale já vím své, Juane,
nejsou všechny ztraceny

Dlouhá léta mlčel jsem
ze strachu, ze smrti,
která potká každého,
byť srdce čistého,
tribunálem obviněného



IV.


Má cesta
moudrostí vedena dál,
tou moudrostí,
kterou snažil se Atlantský král
ve svém poselství,
ve svých knihách,
ve svých slovech,
v těchto tmách

Předat potomkům
této Země-Matky,
pochopení světla
i temnoty,
Atlantský kněz-král
Egyptský bůh písma – Thovt,
Květ života,
na pyramidách

V umlčení
materiálních smyslů
leží klíč k odhalení moudrosti,
všechny symboly jsou jen klíče,
ode dveří
poznání a pochopení,
všechny věci ve všech vesmírech,
esoterický význam
k zamyšlení



V.


Ano, Juane,
svět se opravdu mění,
lidé se obracejí k pravdě zády
a věří v představy světa jiného,
možná víru potřebují,
možná si jen postěžují,
leč pravda uzamčená za zdmi kamennými
ukrývaná a zamlčovaná



VI.


Cestou
do Aragonského království
potkával jsem skromný lid,
potkával jsem chudý lid,
potkával jsem však TY,
kteří pochybovali,
které pak za to ukřižovali

Potkával jsem učence,
co vyprávěli o hvězdách,
o vzdálených planetách

Potkával jsem přívržence
svatých písem,
hlásající pravdu boží
věřící i nevěřící,
utíkajíc do lesů

V oněch dobách
muslimové a křesťané
spolu žili v míru
„Nebudiž žádného donucování v náboženství!“
píše se v Koránu



VII.


Moje obrazy
visí kdesi na zdech,
komnaty bez lidí,
některé pak sundají

Prý nemají co říct
„Namaluj, Boha!“ říkají.
Vždyť víš, Juane, že v Boha věřím
v ten nekonečný vesmír,
v tu obrovskou sílu

Spiritualita je v každém nás,
my potřebujeme víru,
i když tam máme stále hráz,
která brání moudrosti,
a moudrost je vědění
dosti bylo krutosti,
láska je vše, co potřebujeme,
od nenávisti osvobození






TAM V BARCELONĚ


Tam u vás v Barceloně
mají jiný nadhled,
tam u vás v Barceloně
mají jiný svět

Mají pro umění větší cit,
princezny, královny, konkubíny,
rytíři na lovu, králové na honu,
portréty bez viny

Víno a zpěv,
požehnané slavnosti,
v koutu zbroj, na stěně erb,
žijí si tu v hojnosti

Řekli, „Kresli nás!“
lidé co se usmějí,
jako příroda v celé kráse,
barvy, které zahřejí

Tam u vás v Barceloně,
mají jiný nadhled,
tam u vás v Barceloně,
mají vskutku jiný svět






CESTA K VALENCII


Juane, příteli,
má cesta pokračuje k Valencii,
cesta zpět, vidět svět,
ten v celé staré Hispánii

Řeka Ebro němý půvab,
krásných břehů i čistého dna,
překvapen, kdo nezná to,
kapek rosy jako ze sna

Potkával jsem pocestné
hovoříc řečí podivnou,
setkával jsem se s Maury,
když procházeli Cordóbou

Čítával jsem z kronik,
jak spisovatelé dávných věků,
co opěvovali krásy Hispánie,
sladké plody a všech druhů







ANDALUSIE


Juane, příteli,
dnešního dne se probouzím
pod útokem paprsků slunečních
a ranních vánků nevšedních

Sevilla je krásné město
Sevilla je nádherná
Maurská pevnost Alcázar,
je krása nezměrná

Ukončení chalifátu,
Reconquista přichází
Konvertovat na křesťanskou víru
nebo do hor vyhnáni





MÝTY, VÍRA, KARMA


Málokdo nám dneska uvěří,
že báje, mýty, legendy
nejsou jenom pohádky
Víly, draci, elfové,
dévy, obři, andělé

Démonské války,
různé druhy monster žili,
stačí jen hledat a číst,
otevřenou mysl mít,

Knihy Dhyanů, posvátné Védy,
eposy sumerské i antické,
starokeltské, ligurské,
různé prameny,
vědomí lidstva prastaré

Vím, že ty mi rozumíš, Juane,
nic není opomenuto,
nic z toho nezapomenu,
výsledkem je karma

Reinkarnace
Autor Danny Jé, 09.12.2018
Přečteno 230x
Tipy 0
ikonkaKomentáře (2)
ikonkaKomentujících (2)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

Skláním před tebou hlavu, Dane. Nejsi reinkarnovaný Homér?

09.12.2018 12:29:27 | Rebejah

to určitě nejsem, ale někteří říkají, že prý Mácha, podle některých fotek :) trochu ta podoba :) a také jsem se přistěhoval do Litoměřic za ženskou :)

11.12.2018 16:16:08 | Danny Jé

© 2004 - 2021 liter.cz v1.4.12 | Facebook, Twitter