Návštěvnost
Střípky vzpomínek
Střípky vzpomínek
Anotace: Věnováno babičce Anně
vejde se na víko
hrací skříňky
už dvacet dva let
nikdo nemává mi šátkem
ještě ale vím
že každé odpoledne přišla k nám
vklouzla do šatů
a zdála se v nich mladší
patřily k ní
tak jako já
-
pak jsme společně den co den
stavěly plot a staraly se
o zraněné hračky
sedávaly na balkoně
- ona v rukou cigaretu
já chleba s troškou másla
a než nás vyrušila máma
poslouchaly jsme tam stromy
a napodobovaly
hlas ptactva
-
pak jsem vymyslela
že po celém bytě
rozmotáme klubko
jedna z nás zatahá
a druhá ji podle niti najde
dodnes si o tom
vyprávíme u vína
-
jako by jen
tleskl čas
místo šatů
oblékala župan
zatímco sedávala u stolu
já z legrace mnula
a ohýbala její prsty
pravý malíček
jí nešel složit do dlaně
smála jsem se mu
a pokaždé zkusila to znovu
-
v pohřební síni
zpívali něco o děvčátku
uprostřed květin
dávno nebyla
našli jsme tam
jenom dřevo
a věnec s mým jménem
zpopelnili s ní
ten den
svítilo slunce
ačkoli spala
čelo mi nevrásnila bouře
ani mililitr deště
jsem pro ni neměla
vím
že takhle si to přála
Komentáře (9)
Komentujících (6)
Doporučit
TiskAha děkuji. Básnička mi připadá nějak konzumně předžvýkaná, snad aby jako byla co nejpříjemněji stravitelná. Tak postavy nemají vlastní rozporný (jak vždycky lidé mají) charakter. Jen líbivost. Jako kdyby utlumené konejšivé zalíbení bylo smyslem psaní i znakem reality. Což není.
Výrazy jsou dobré (např."věnec s mým jménem zpopelnili s ní"), ale čemu slouží? Pust do tvorby Umouněnko reálný neklid, protest a pochyby, jichž je život přece plný.
06.10.2019 08:36:07 | Karel Koryntka
Karle, ale já pouštím do tvorby leccos. Jenže co se této věci týče, tak tam žádný rozpor ani neklid není. Jsou to jen skutečné útržky vzpomínek a jejich jednoduchost ve vyjádření je záměr. Jestli to působí přehnaně líbivě, pak naopak, líbivost záměrem nebyla. Chtěla jsem být jen nostalgicky přímá.
06.10.2019 11:56:13 | Umouněnka
To je dobře řečeno "nostalgicky přímá". Taková ta básnička je. Jsem teď četl deníky LN.Tolstého a on řešil všechno možné, hlavně jak zařídit aby lidi byli lepší a tak různě filozofoval a občas tam dole v závorce napsal (ne, není to správně, myslel jsem to jinak) nebo (nesprávné) nebo (nejasné) a tak. A většinou čtenář viděl že Tolstoj se v sobě, ve svém textu vyznal, že ho správně hodnotí. To je důležitá věc umět číst i po sobě.
Takže jistě ty dispozice uplatníš.
17.10.2019 13:37:47 | Karel Koryntka
Poslouchat stromy. Někdy šeptají děkuji hlasem známým.
05.10.2019 13:58:51 | Now
...někdy by člověk rád přes plot skočil...
05.10.2019 13:43:03 | Jort
mohu se zeptat na datum vzniku této básně?
05.10.2019 11:32:13 | Karel Koryntka
Můžeš. Psala jsem ji letos v srpnu, pokud to chceš znát úplně přesně, tak vznikla 12.8.2019. :)
05.10.2019 14:06:24 | Umouněnka
hned jsem začal vzpomínat na svou babičku..podobala se té Tvé..:-D* ST*
04.10.2019 20:20:01 | Frr
Mám takovýhle vzpomínky ráda, je v nich celý dětství...
04.10.2019 20:01:51 | básněnka