Návštěvnost
bez názvu
bez názvu
Anotace: ---
Naříkala jsem přes tekoucí vodu
každou kapkou zvlášť
pak přestalo pršet / do krevního oběhu / lhal jsi mi / ptačí dům / ve větru schody křičela jsem
až popadaly kmeny
navždy změnily tvůj obličej
kůrou k zemi
přes prsten Miláška budu se ti zdát
ten prsten byl věrný
kat
---
píšu ručně kovaný hřeb zatlučený do zaprášené paměti mlýna
čtyři hrany horkých rukou do mých dlaní
kus krvavé flákoty červánků ze staré básně
říkáš mi: zastřel mě
míchám tě obnaženou rukou: plíce žaludek srdce dech
míchám tě
hořké mandle hánky strach
satana
jedině tam otevíráš oči dokořán
---
vnímání oblohy nad spánkem s barvou kalené oceli
někde tam jsme oba dospěli
pod římsou chléva vlaštovčí hnízda s dechem telat
klid
Komentáře (8)
Komentujících (7)
Doporučit
Tisk....K Tvým je potřeba se vracet.......Ji.
15.01.2023 18:42:12 | jitoush
A já u Bez názvu, opět bez dechu ...
14.01.2023 16:15:58 | Vivien
ryzí život, alespoň tak to na mne působí.. ještě tam chybí 'svíšišky' :)
14.01.2023 15:40:04 | Protivník
..toť celičký dům přívětivě zavánějící, byť kolíbající se na nožkách všech vichrů vichrných...ST*
14.01.2023 15:10:03 | Frr
Krásné, krásnější a do mně nejkrásnější.*
Co jiného na dílko napsat. Mám rád Vaše verše. Mám rád jejich matku.
14.01.2023 13:40:13 | šerý
Ono to bývá většinou oboustranné, že. Nahodilo mi. Kdysi jsem byla na služební cestě v Kroměříži. Potkala jsem se tam s jednou dívkou. Pořád jsme spolu mluvily, až jsme došly úplně jinam, než zpátky na zámek... Obě jsme měly ty svoje psy a společné myšlenky. Jako bychom se znaly odjakživa.
19.01.2023 19:27:37 | Philogyny