Plamínek svíčky v kuchyni,
v koupelně už voda šplouchá.
Sade ti ve sluchátkách zní,
a pěna je samá touha.
Vysvlékám se již v předsíni,
ať se to pak lépe smyje.
Do vany vstoupím přetichý,
jako bych to viděl v kině.
R1: Šmik, šmik, tak holič svou práci zvládá,
šmik, šmik, nejdříve vlasy, pak brada.
Nechalas klíče ve dveřích,
to se potom nesmíš divit.
Tu šanci nechat byl by hřích,
příležitost nezná „kdyby“.
R2: Šmik, šmik, tmu rozkrojil nože záblesk,
šmik, šmik, hlavička dopadla na zem.
Tvoje hlava v mém batohu,
k sobě domů s ní odcházím.
Představit tě svému Bohu,
na oltářek ji postavit.
Nikdo mi tě už nesmí vzít,
přinesu ti růži z pouti.
Budeme si tak spolu žít,
v té naší osamělosti.
R3: Šmik, šmik a kolik krejčovských metrů,
šmik, šmik, postříhám předtím, než zhebnu?