S koronavirem můžete zažít i srandu!

S koronavirem můžete zažít i srandu!

Dnes jsem jel do Nové Bystřice. Nasednu v J. Hradci u hřbitova do busu a sednu si spokojeně pár sedadel za řidiče. Je hezky a tak se dívám z okna, když tu najednou - našel mě kašel. Zaškrábalo mi v krku - pořádně. Už už jsem chtěl zakašlat, ale v tom jsem si vzpomněl na koronavirus. Ne, že by mi vadil - to vůbec...ale napadlo mě, že by mě třeba mohl řidič vystrčit za jízdy dlouhou tyčí ven z busu. Nemám strach, ale hrozně jsem chvátal a žádné zdržení jsem nesměl připustit. Skrčil jsem se za sedačku a začal polykat sliny, aby to škrábání ztlumily, ale jak jsem se zkusil nadechnout, bylo zle. Myslel jsem, že mě to zadusí, ale postupně jsem začal dýchat tak mělce, abych nabrat kyslík. Hluboké nadechnutí by skončilo veřejnou panikou.

Člověk se na ten kašel ani nemůže vykašlat.

Tak jsem trpěl až do Bystřice, kde jsem bus opustil na první zastávce - U hřbitova. Jak příhodné místo! Skutečně je tam krásně upravená zahrada zesnulých, řady křížů a mřížová brána. Vylítl jsem z busu ještě před úplným otevřením dveří a tam jsem se blaženě zhluboka nadechl a vzápětí mne strhl do předklonu prudký záchvat kašle, že kdybych měl kontaktní čočky, falešné zuby a paruku, leželo by všechno na mých botách i s plícema. A najednou vidím ještě jedny boty. Zvedl jsem se a vidím starušku, kterak na mě vyděšeně zírá. Oči na šťopkách, hrůzu vepsanou ve tváři, divoce vykřikla "Člověče!! Co to děláte?!?! Kde máte roušku?!!" A zatímco jsem se pokoušel přestat se dávit a tlačil jsem si oko zpátky do důlku, pokračovala v panické hrůze: "Měl byste s tím jít k doktorovi!!! Měli by vás vzít do nemocnice, abyste nešířil nákazu!!!" A mě nenapadlo nic lepšího, než jí odpovědět: "Milá paní, zrovna jdu od doktora. Řekl mi, že to se mnou nevypadá dvakrát dobře, abych jel domů a šel si lehnout do postele. No tak já jdu. Pěkné pondělí!" Otočil jsem se a zamířil na hřbitov. Bylo naštěstí otevřeno, tak abych nevypadal jako lhář, vešel jsem dovnitř, vzal jsem to uličkou mezi hroby a pokračoval dozadu, abych jí dal čas odejít. Stál tam široký pomník a tak jsem vlezl zaň a dělal jako že si otvírám poklop a lezu domů. V naději, že mě už ta milá babička nevidí, a že přestane otravovat, jsem vykoukl z úkrytu. No co byste řekli? Babka tam stála a civěla. Zamával jsem na ni a zahlaholil: "Tak na brzkou shledanou, paní!!" Babka málem spolkla zuby, jak rychle vyrazila pryč.

Čas neúprosně tlačil. Splnil jsem bleskurychle svůj úkol, a když jsem za chvíli chvátal na bystřické nádraží na zpáteční bus, měl jsem dost. Je to do kopce a ve věku, kdy mám v občance dvě pětky jako na vysvědčení ze života, se čovek zadejchá.

Sednu a najednou mě chyt kašel. Zachrblal jsem jako prasklej kanál, pak jsem kouk, zda není potřeba vyhodit kus plic do koše. Okolo šel zrovna dobře oblečený pán s paní. Pán se na mě vyděšeně koukl. Já se na něj usmál, jako že nic. Ale ono něco! Úsměv mi ztuhnul - ten pán otevřel bus, na kterej jsem čekal a sed za volant! Boha jeho! To už snad NEE!!! Zkusil jsem poslední svou možnost - byl jsem hodný, hezky jsem seděl a usmíval se, po kašli ani památky. Byl jsem si dobře vědomý, že mne řidič pozoruje. Žádnou tyč si tam nepřipravil k ruce, ale radši jsem ani nevytáhl kapesník, abych tam nezůstal sedět i po odjezdu busu napíchlej na klacku jako jednohubka. Ale když jsem vytasil naditou peněženku, přijmul riziko smrti a vzal mne dovnitř.

Teď s úsměvem vzpomínám. A kašel taky - sedí tu se mnou a směje se taky.

Tak se mějte, milé děti.

S láskou a kašlem váš Večerníček.

Autor Antonín Herdopad, 07.04.2020
Přečteno 244x
Tipy 5
Poslední tipující: mkinka, danaska
ikonkaKomentáře (2)
ikonkaKomentujících (2)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

Tak já, jakožto silná kuřačka, jsem si s kašlem v minulých týdnech také užila své. Nejednou jsem musela opustit dopravní prostředek a pak, kdesi za rohem v houští, potupně, avšak s jistou úlevou až slastí, si odkašlat. Rovněž do smrti nezapomenu na pohledy lidí, když mi to jednou ujelo a já si kýchla(!) - byť předepsaným způsobem - do rukávu.

05.06.2020 09:37:14 | Gyda Jakojovna Heridiot

Jo, chápu ty trable s kašlem. Já jsem alergická na kde co a teď se bojím kýchnout nebo zakašlat v autobuse, tramvaji i pěšmo. Prima povídka. ST a pozdrav. Daniela

04.06.2020 19:16:54 | danaska

© 2004 - 2022 liter.cz v1.5.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí