Tato funkce vyžaduje přihlášeného autora !!!
chůze po provazu

chůze po provazu

chůze po provazu

Anotace: https://www.youtube.com/watch?v=VFroDCsVCeY

Přijímala jsem klučíka, co v osmnácti vypadal na čtrnáct. Celej potetovanej, od hlavy až k patě. Když jsem ho ale po dvou hodinách na detoxu pustila na chvilku ven, trvalo mu půl hodiny, než se odvážil zeptat, co je to za lidi. 

 
Někdy mám až moc ochranitelský pudy. A jindy je mi to úplně jedno. Všichni si jedem svůj vlastní boj a mě už tak nějak přešly tendence internalizovat cizí odpovědnost.
 
Občas si říkám, že je možná lepší vůbec děti nemít, než pak zažívat tohle. Já byla pro mý rodiče vždycky zklamáním, ať jsem udělala cokoli. Říkám si, co by asi řekli na tohleto. Mateřská láska by měla mít nějaký hranice, za kterýma už by to alespoň přestala být láska. 
 
A co je pak horší? Chlap, co má o dvacet víc nebo profetovaný tváře a věčnej neklid, kterej vám nedá spát?
 
Volala mi jedna matka, že dcera spí s dealerama. Hysterickej pláč minimálně na patnáct minut. Měla jsem sto chutí říct jí: a co jste si jako myslela? Že ten fet padá z nebe? 
 
Všichni si myslíme, že nám se to stát nemůže. Sousedům možná jo, ale nám ne. 
 
Martin říká, že dělat s takovýma lidma je zvrácený. Vůbec mít zájem o takový lidi. Na příjmu je nemaj rádi. Ani nespočítá, kolikrát za těch dvacet let na některým z nich leželi v pěti, a stejně to nestačilo. Já říkám, že život je podivná souhra náhod a v každým z nás je kus zvrácenosti. Jen ji tolik nevystavujem na odiv.
 
Vždycky je to něco za něco. Něco vám to dá, něco vezme. Člověk je ve svý podstatě zvíře. A když jde opravdu do tuhýho, nebo když je na konci všech svých sil, začne se jako zvíře chovat.
 
Ať je to vzornej občan nebo totální debílek.
 
Všichni jsme stejní.
 
 
Autor odnikud, 15.08.2019
Přečteno 471x
Tipy 12
Poslední tipující: Amonasr, jitoush, Marten, tall&curly, básněnka, Frr
ikonkaKomentáře (16)
ikonkaKomentujících (8)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

Mě se po dlouhé době tenhle text od tebe líbí, chybí v něm tvůj obvyklý patos (není myšleno negativně). Je přímočařejší, to hodnotím kladně.

Jinak tedy se opět bavím, jak je Karel vedle (jako obvykle), ale samolibost mu nechybí. Jak postupně zablokoval oponenty, tak mu vyrostlo ego. (Pardon za spam pod hezkým textem.)

19.08.2019 14:06:43 | tall&curly

Heh, díky, já se tím trochu bavím :)

19.08.2019 21:09:18 | odnikud

..Bylo li by přijetí a tím i sebepřijetí....nebyl by s největší pravděpodobností příjem......Ji.

17.08.2019 11:49:35 | jitoush

kéž by to bylo takhle, to bych se sebepříjmala do aleluja. Kdybych pak nemusela pracovat :D

19.08.2019 21:10:07 | odnikud

Zvířata se tak špatně nechovají...jako lidé...;-)

16.08.2019 15:08:53 | Marten

chovat se jako zvíře koneckonců může mít řadu významů, i ten pozitivní :)

16.08.2019 16:27:56 | odnikud

Pro mě ano...je možný mít raději zvířata než lidi?...;-))

19.08.2019 18:50:18 | Marten

Povídání je tentokrát mnohem srozumitelnější i na konci, takže já+čtenář s blokem jsme v obraze. Jedná se o sestru v protidrogové léčebně, která pod vlivem konkrétního případu rozjímá o smyslu/nesmyslu své práce, života. Moc tvořivá není, odevzdává řadu etických klišé (jako by zasažena stejnou společenskou nemocí prázdnoty) - ...a to by bylo téma jako hrom.

16.08.2019 10:05:19 | Karel Koryntka

Hodnocení podivuhodně přesné. Dodat není co. Snad jen, že text je "bez barvy, bez chuti, bez zápachu".
Být lékařkou znamená mít přesah vědomí pacoše, jinak je to jen práce servisáka a unik do vlastní autoterapie.
P.S. Abych to odlehčil. Kdysi jsem lítal mezi "stověžatými" magistrátními úředníky. Vlastní projekty světelných křižovatek s inženýrinkem. Na nábřeží bylo /tehdy/ metadonové centrum. Občas jsem míjel vyběhnuvší klienty se zářícími "OKI". Nemohl jsem nikdy rozeznat, zda mne chtějí radostí obejmout, nebo vrazit kudlu do zad.

19.08.2019 18:21:11 | Lesan

Děkuji, člověk tady musí navíc ze sebe udělat kašpara aby mohl propašovat objektivnější hodnocení - a stejně si z autora udělá ach, nepřítele.
Ale chápete to o tom TÉMATU? Že je jako léčebna a lékaři, personál i chovanci jsou si k nerozeznání podobní. A teď ale tam přijde nový element, takový nějaký "odnikud" a je šokovaný a bojuje proti té prázdnotě, proti zavedeným komerčním stereotypům (hra na jako léčení) atd. A třeba taky ztroskotá, ale člověk, ukáže svou sílu a rozměry. To myslím že by bylo dobré téma. Ahojte.

20.08.2019 11:41:59 | Karel Koryntka

zajímavý Karle, jak suverénně předpokládáš, že mladá holka v nemocnici musí nutně být sestra...ach ty genderové stereotypy :)

16.08.2019 16:27:25 | odnikud

Myslím že jde o autorovy nedostatky, když se čtenář plete. Ne vítězství nad čtenářem.

17.08.2019 10:39:16 | Karel Koryntka

Záleží ale na tom, jaký zvíře chceš bejt...

15.08.2019 19:30:26 | básněnka

mně přijde, že zrovna tohle si člověk moc nevybere :)

16.08.2019 16:26:46 | odnikud

...ovšem "s perličkou na dně" cum gránó salis...:-D ST*

15.08.2019 19:27:36 | Frr

cum grano salis, to budu taky používat :)

16.08.2019 16:26:27 | odnikud

© 2004 - 2024 liter.cz v1.6.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí