manuál...

probudil mě lok vzduchu
až příliš čerstvý
aby se dal považovat
za dýchatelný

tak jsem jej vydechl
jenže on mi zůstal viset
před obličejem
jako lenivý
kouřový signál

mrkl jsem směrem
k oknu
jsem vážně tady?
a ne ve stanu na K2
nebo v iglů
na jednom z ledovců?

příroda vykreslila
do mé spodní části
pár geometrických fraktálů
a parapet ramen zatížily
sněhové cihly
takže
jen díky obrovskému vypětí
vůle a sebekázni
s jakými se zřídka setkáváte
u těch nejsvatějších mučedníků
a nejzbožnějších jogínských mystiků
jsem se dokázal vykulit
do téhle reality

akorát jsem se dopustil té chyby
že jsem se jí dotkl holou rukou

dle mého skromného odhadu
dosahovala teploty tekutého kyslíku
v zamrzlém oceánu
na planetě Pluto
takže když jsem se od ní odpoutával
strhl jsem si takřka sto procent otisků

přece nemůže být o nic složitější
než průměrné rozhraní?

v naději
že intuitivně odhalím
alespoň část jejích vizí
jsem ji oslovil
haló

ale jako obyčejně
se mi to nepodařilo

očividně
bych potřeboval
dokonale motivovaný tým
teoretických fyziků
pokud by si udělali roční volno
a soustředili se na ni

nezbývá než vyzkoušet tu poslední
možnost
člověka v nesnázích

přečtu si vás

přirozeně se ukázala
nepředpokládaně
takže jsem zkusil několik z řešení
ale když jsem se pokusil sklouznout počátek / obr.3a/
a otáčet kolečkem spalování /také obr.3a/
dokud nevypustí obláček
malého explozivního úderu na solar
/kupodivu pořád obr.3a/
vzdal jsem veškerou snahu
a manuál nacpal do skartovače

nefungoval

tak proto!
to by mohlo mít něco společného

vypadl vám jistič
řekla s úsměvem
dívka v šachovnicových šatech

zkuste se pohnout
na 4a
vy vlčáku
tam kde můžete
být zase vlčátkem
a chtít mě rozesmát

než dostanete
mat