Drak jménem Finn

Anotace: Když jsem se poprvé vydala do švýcarska inspiroval mě kámen.

Jmenoval se Finn. Celé tělo měl pokryté tyrkysovými šupinami, silnými jako pancíře. Celý působil tak nějak kovově včetně ostnů na jeho zádech a dlouhém ocase. Oči měl žlutooranžové jako oheň, který mu šlehal z tlamy. Ale nebyl zlý. Ani žádný jeho příbuzný, který se proháněl královstvím Elendöru nebyl. Draci si hleděli svého a stejně tak lidé. Draci žili v jeskyních vysokých hor, které byli rozlehlé jako samotné království, a lidé žili v údolích.

Finn byl ale zvědavý a tak se k lidem přibližoval stále víc a víc. Netušil, co ho táhne k hradu královské rodiny, ale každým dnem létal níž a níž nad zahrady. Uslyšel zpěv. Jako když se víly scházejí v noci a zpívají. Tak moc okouzlující to bylo. Magické, nadpozemské. Skoro jako kdyby ten, co zpívá ani nebyl člověk.

Snesl se na zem do zahrady a uviděl jí. Stála tam dívka s údivem ve tváři. Její lesklé vlasy na sluníčku celé kvetly. Šaty měla zmáčené rybníčkem. Nevypadala vystrašeně. Nebála se ho. Ani trochu. Spíš jí zaujal.

Vykročila k němu. Naprosto fascinovaně mu zírala do tváře. Sklonil se k ní. Podívala se mu do očí. Začala ho obcházet. Naprosto nevěřícné zkoumala jeho šupiny, jeho ostny na ocase, jeho dlouhé drápy. Až došla zpátky tam, kde začala. K jeho očím a ostrým zubům. Dlouho se dívali jeden na druhého. Pak se otočila. Utrhla kytičku a podala mu jí. Sklonil hlavu, aby mu jí mohla dát mezi šupiny. Na oplátku si vytrhnul jednu šupinu a mezi zuby jí ji podal. Vzala si jí a stále mu hleděla do očí.

Vznesl se do vzduchu a odlétl. Stále se za ní ohlížel. Viděl, jak tam stojí a kouká jeho směrem. Stála tam ještě dlouho potom, co už byl v nedohlednu. Byl v horách mezi svými.

Občas se znovu objevil. Kupodivu nepozorován. Lehával v zahradách a princezna, připomínající spíše lesní vílu, mu zpívala písně svého lidu. Občas jí přinesl nějaké horské kvítí. A trávili takhle mnoho ze svých dní.

Ale každé tajemství se po čase prozradí. A tak netrvalo tak dlouho, než král zakázal jeho návštěvy. Finn ale nedbal králova zákazu a stále se občas objevil. Proto dostala po nějaké době princezna stráže. Kamkoliv kam se hla, šli s ní. Měli za úkol zaútočit, když to bude nutné.

Jednou se Finn objevil a nabídl princezně, ať jde s ním. Žít do hor, kde pro ni bude každý den trhat kvítí. Chtěla odejít. Stráže však byli jiného názoru. Jakmile Finna uviděli, zaútočili. Když se vznesl do vzduchu, začali po něm střílet otrávené šípy. Princezna se jim snažila zabránit, ale sama se o jeden zranila. V šípech bylo dost jedu na zabití draka. A tak princezna brzo podlehla.

Finn uprchl na druhou stranu hor. Když přistál, aby si odpočinul, všiml si jednoho šípu zabodnutého v jeho těle. Jeho šupiny fungovali jako zbroj. Nic se skrz ně nedostalo. Jenže mu jedna chyběla. Ta, kterou dal princezně. Chtěl zemřít co nejblíže k ní. Vydal se na cestu zpět k hradu, ale chvíli před začátkem údolí jed postoupil tak daleko, že Finn už nemohl dál. Padl v letu a zůstal ležet na travnaté stráni.

Po té, co Finn zemřel, jeho ostny se proměnily v kameny a zůstali na stráni do dnes. Jen kvůli jedné šupině.

Autor shiraelizabeth, 21.01.2017

Přečteno 1050x

Tipy 8

Poslední tipující: hanele m., CoT, danaska, DigBallz

Komentáře (13)

Komentujících (5)

Doporučit (0x)

Tisk

Komentáře

jeden jemný a vřelý komentář, který tě neurazí: mám rád draky a tento příběh je tak hrozně divně smutný, že už ani víc nenapíšu. mr. digballz má pravdu.

01.02.2017 19:26:43 | CoT

děkuju mistŕe Cote, že semnou souhlasíš :D

01.02.2017 20:29:39 | DigBallz

poděkuj jen tomu, že jsem si tě stvořil k obrazu svému :D.. i když to není tak docela pravda :)

01.02.2017 20:32:53 | CoT

ale to sem přece nepatří, co se mnou po nocích děláš :P

01.02.2017 20:54:20 | DigBallz

život je plný takových digitálních ballzů, kteří by rádi, aby s něma někdo v něco dělal. hlavně v noci :D

01.02.2017 20:59:32 | CoT

Hezký příběh a pěkný styl psaní. Líbí.

31.01.2017 18:35:55 | danaska

Děkuji :3

31.01.2017 19:04:04 | shiraelizabeth

pěkný smutný příběh.

Jen mě tak napadlo:
...Pak se otočila. Utrhla kytičku a podala mu jí. Sklonil hlavu, aby mu jí mohla dát mezi šupiny. Princezna k němu přistoupila. Finn otevřel tlamu a princeznu bez okolků sežral. Protože mu však princezna zaskočila, umřel a jeho šupiny se u cesty proměnily v kameny.

22.01.2017 08:53:40 | Slav Milo

To by udělal každý jiný drak :D

22.01.2017 18:57:11 | shiraelizabeth

tvoje příběhy mě nikdy nepřestanou bavit :) obdivuju jak dokážeš takhle krátkym příběhem vtrhnout do děje

21.01.2017 21:45:36 | DigBallz

Děkuji :) to je přesně to, o co se snažím :)

22.01.2017 18:56:41 | shiraelizabeth

jo a tohle si oprav: se jeho ostny se proměnily ;)

22.01.2017 19:04:12 | DigBallz

Ah, děkuji, opraveno ^^

22.01.2017 22:41:27 | shiraelizabeth

Návštěvnost

Drak jménem Finn

Drak jménem Finn

Uživatel

» Registrace

» Zapomenuté heslo?

Autoři online (3+2)