křupavé kuřátko

křupavé kuřátko

Anotace: "pohádka" o křupavém kuřátku... asi by to mohlo být delší/propracovanější

Tuto pohádku o křupavém kuřátku píšu z KFC

Za čtvero řekami a desatero horami žil byl na jedné farmě farmář Milan. Farmář Milan měl kurník se slepičkami, které krmil obilím a ty mu pak snášela vajíčka. Byl to super byznys, až do dne, kdy se do jeho podniku začal motat pan Šedivý z firmy AGF.

A tak se farmář Milan rozhodl, že začne chovat malá kuřátka. Jednu neděli, protože ostatní dny byly obchody prázdné(po jednom vládním nařízení), se šel podívat na kohoutky. Byly různě zbarvení, vysocí, o čepýření a s různě barevnými chocholkami na hlavě.

Farmář Milan vybíral dlouho, předlouho až našel jednoho kohoutka, pěkně stavěného a barevného s chocholkou stojící a ne vysící.

Kouká na něj a říká si „jo kamaráde, ty budeš můj šampion“ mladý kohoutek se na farmáře Milana nedůvěřivě kouká a mírně si zakokrhá.

Dojedou tedy na farmu, kde farmář Milan otevře vrzající branku od dvorku a pak, po chvíli zápasení, otevře vrátka od kurníku.

Slepičky snesly pár vajíček, tak je farmář Milan posbíral a pak vytáhl z klece svého šampiona. Mladého kohoutka. Ten, se svou korouhvičkou vztyčenou vyšel z klece, jako pán a prohlíží si svůj harém.

Slepice malé a velké, široké a hubené, pro mladého kohoutka to bylo najednou až příliš krásy a pak přišla stará zkušená slepice. Mladý kohoutek se zhrozil, co to je? „Tu budeš všecky šukat ptáku jeden“ a mladému kohoutkovi jeho krásná korouhvička klesla.

Přišla noc a i den a po týdnu si mladý kohoutek zvykl. Stará slepice byla zkušená, ale vytahaná. Mladé slepičky přesný opak, bylo jich víc, tak se to dalo přežít.

Jak sel čas, tak se vylíhlo pár malých kuřátek.

Farmář Milan měl radost, oproti mladému kohoutkovi, ten to jejich ječení a kvičení „máme hlad máme hlad, chce se mi kakaaat, pos-alo jsem se...“ lezlo na nervy, zavřel se vždy raději do kurníku a cpal se žížalami.

Farmář Milan si chování mladého kohoutka všiml a tak začal dávat kuřátka do jiné ohrádky, mladému kohoutkovi se díky tomu zlepšila nálada a mohl pokračovat ve své krasojízdě.

Některá kuřátka byla hubená, jiná vypasená. Slepičky jim jména nedávaly. Pokud nikdo netropil hlouposti, tak to bylo zbytečné, všechna měla jít do světa za lepším. Farmář Milan takhle prodával kuřátka na trhu novým majitelům, kteří si je chovaly na svých farmičkách.

Bylo tu ovšem jedno kuřátko, vypasené jako prasátko a nedokázalo přestat žrát, strkat nos do cizích věcí a kecat jiným do věcí. „Hubené kuřátko mělo delší žížalu... mladý kohoutek by měl vylézt z kurníku... slepička vzala lepší obilí staré slepičce...“ a plno dalších keců, otrávilo tak náladu všem kolem sebe.

Farmář Milan si všímal nálady svých slepic, ostatních kuřátek i mladého kohoutka. „Něco s nimi není v pořádku“ a nemohl přijít na to co. Jen si všímal vypaseného kuřátka Bobíka. Jak je krásně tlusté, to bych si mohl nechat.

Jednoho večera se vypasené kuřátko Bobík vzbudilo a šlo žrát, žralo všechno na co přišlo i nepřišlo. Farmář Milan byl na své terase v houpacím křesle a slyšel divné zvuky, šel se kouknout na své slepičky a kuřátka a našel tam jenom vypasené kuřátko Bobíka, jak se pokouší žrát i to, co tam není.

Farmář Milan mu dal nějaké nové obilí a vypasené kuřátko Bobík to hned sežralo. „Jsi vypasené mladé kuřátko, kéž by takové byly i ostatní“ a takto stouplo sebevědomí vypasenému kuřátku Bobíkovi.

Ráno, když se ostatní kuřátka vzbudila, tak vypasené kuřátko Bobík, jako tlustý generál začalo velet ostatním kuřátkům „žerte žerte sakra, farmář Milan nás potřebuje vypasené, není mi to jedno“

Hustil do nich tak dlouho, až jej většina poslechla. Farmář Milan, divíce se, jak najednou přibírají kuřátka na váze přemýšlel, co s nimi udělá? Na trzích chtějí kuřátka tak akorát a ne vypasené, méně obilí jim dávat nemůže, mladý kohoutek by se urazil a nevylezl z kurníku.

Nevěděl si rady až jednoho deštivého rána přijelo černé auto s panem Šedivým z firmy AGF. „Máte tu prej nějaký vypasený kuřátka, který nepřestávaj zrát vše co vidí. Naše firma takovýto kuřátka potřebuje. Dáme jim lepší podmínky než jaké jsou tady.“

Farmář Milan nebyl moc nadšený z nabídky pana Šedivého, ale již brzy nebude mít obilí a nikdo jiný je nechce.

A tak tedy souhlasil. Pan Šedivý si nechal dovézt své přepravní auto, krásné naleštěné. Vypasené kuřátko Bobík, jako generál, vyvedl ostatní vypasena kuřátka do naleštěného auta a to odjelo. Na nové farmě měla vypasená kuřátka všechno, co na staré ne. I ta vratka nevrzala.

Jenže bylo tu něco divného. Pan Šedivý tady neměl žádné slepičky, všude jenom samá vypasená kuřátka. Jednou za čas přišel s úsměvem, vybral pár kuřátek a vzal je na „spánek“. Takto vybraná vypasená kuřátka nejdříve zvážil a když je nevrátil, tak už se neukázala.

Vypasenému kuřátku Bobíkovi to bylo jedno, až jednoho dne vybral pan Šedivý jeho a po zvážení jej dal do klece, která smrděla divným puchem.
Odnášel jej pryč a to bylo naposledy, kdy vypasené kuřátko Bobík, otravný generál co stále jenom žral, vidělo své podkuřátka.


A já vám tohle píši z KFC, protože vypasené kuřátko Bobík je fakt dobré.
Autor Přednosta, 23.04.2020
Přečteno 207x
Tipy 4
Poslední tipující: mkinka, m.n. - čas od času, šerý
ikonkaKomentáře (2)
ikonkaKomentujících (2)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

Tak správně dekadentní a přeci plné morálního ponaučení :D

29.04.2020 19:10:01 | m.n. - čas od času

Vysmahlej život v akčním kbelíku. Dobrý a početl jsem si.

23.04.2020 17:36:04 | šerý

© 2004 - 2022 liter.cz v1.5.1 | Facebook, Twitter