Dívka s listinou přání

Vždy měla velké plány. Soutěže, olympiády, školy. Povolání. Cestování. Sport. Modeling.

Vše se jí dařilo líp, než si předsevzala.
Lidé ji měli rádi a přáli jí, protože byla milá a sympatická. Také byla výjimečně krásná.

Přála si mít dvě děti. A měla tři. Další dvě adoptovala.

Představovala si, že procestuje Zeměkouli. Navštívila všechna místa, po kterých toužila.

Chtěla skákat padákem, a také létala na rogale. Měla pilotní zkoušky a vlastní ultra lehké letadlo.

Měla koně, psy, kočky, papoušky a veliké akvárium s vzácnými rybkami.

A mnoho přátel z celého světa.

Vlastnila vyhlášenou restauraci, do které hosté rádi chodili a doporučovali ji svým přátelům. Zaměstnávala výborné kuchaře a příjemné číšníky a servírky.

Děti byly hodné, zdravé a velmi úspěšné.

Každý den si odškrtla nejméně jedno splněné přání.

Měla postupně tři muže. Každý byl zajímavý a miloval ji. Ale už umřeli.

Děti odrostly a založily si vlastní rodiny.

Zůstala sama ve svém velikém domě, který si vysnila a zařídila podle svého, se svým krásným, věrným psem, dlouhosrstou kolií. Pak i ten odešel za duhu. Zbyl jí mourovatý kocourek.

Dům byl obklopen nádhernou květinovo ovocnou zahradou s potokem, můstky, jezírky a altánkem.

Jednoho pozdního odpoledne, ještě bylo světlo, se navečeřela a rozhodla se, že si půjde sednout ven a bude pozorovat západ slunce. Byla moc unavená.

Otevřela si láhev šumivého vína, nalila si skleničku, vzala deku a pomalu se šourala k altánku.

Tam se posadila do křesla, přikryla si nohy a usrkávala šumivé víno. Kocourek přišel. Zvedla ho a on se jí uvelebil na klíně a předl. Jemný větřík roznášel opojnou vůni pivoněk.

Potom jí sklenička vypadla z ruky a zbytek vína se rozlil na podlahu. Usnula.

Na listině přání zbývalo poslední.

***

Vtom se probudila. Byla zase mladá, svěží. Seděla u řídícího pultu obrovského kosmického korábu, který právě startoval.

A na listině přání přibyla fajfka.