Ať žije republika!

Ať žije republika!

Anotace: Úryvek z románu, snad zapůsobí. Inspirováno francouzskou revolucí (1789). Příjemné čtení Vaše komentáře a názory jsou vřele vítány.

Sbírka: Plukovník d'Agoulle

Temnota.

Prostupovala každý milimetr prostory jeho nynějšího bytí, obklopovala ho neproniknutelná, všemocná. I když si na ni jeho oči zvykly, stále neviděl nic než ji.

Dveře.

Neviděl je už hodnou chvíli, ale stále upřeně civěl na místo, kde si byl jistý, že se nacházejí. Čekal. Trpělivě čekal, až se otevřou, a narůstala v něm nervozita a strach. Už to chtěl mít za sebou.

Konečně se otevřely a jeho oslepilo sluneční světlo. Věděl, co musí udělat. Vyšel kupředu.

Dav.

Tísnil se pod ním na velikém náměstí, nejhlavnějším z hlavních. Byly tu stovky ba tisíce lidí, kteří se přišli podívat na jeho skon. Někteří mlčeli, jiní hlasitě skandovali: „Ať žije republika, ať zemře král! Ve jménu republiky!! Pryč s roajalisty, my jsme lid, my zvítězíme, k čertu s králevicem, k čertu s králem! Ať žije republika, ať padne monarchie, ať žije republika! Ať žije republika!“

Lidé.

Byli to cizinci i jeho známí a přátelé. Někteří se na něj dívali s opovržením, jiní s uznáním jeho odvahy. Někteří odvraceli své pohledy už nyní, jiní naň nepřestávali hledět.

Revolucionář.

K němu mířil. Neměl pistoli u hlavy, nedoprovázeli ho stráže, kráčel proti němu pevně o své vlastní vůli a byl zcela duchapřítomný. Díval se do jeho chladných očí. Zastavil se dva kroky od něho.

Přítel.

Prodral se k němu a pevně ho stiskl v objetí. „Panebože, co to děláš!“ křičel na něj. „Bojuj! Přece se jim nevydáš! Jsi sakra voják, tak bojuj!!!“ Zavrtěl hlavou.

„Nikomu nebudu chybět, někdo to musí udělat, a ten někdo musím být já,“ řekl bez bázně.

„Mně budeš chybět!!“ volal a nemínil se ho pustit, v očích měl plno slz. „Prosím tě, tohle mi nedělej, jestli zemřeš, nepřežiju to! Nemůžu tě ztratit, nemůžeš umřít dřív než já, slyšíš mě?!“ naléhal.

Nedbal na něj. Obrátil se a jeho přítele se chopili dva hromotluci.

Klobouk. Třírohý, jaký nosí vojáci.

Odevzdal ho revolucionáři. Ten pak nastavil dlaň.

Vyznamenání.

Odepnul jej od uniformy plukovníka a vtiskl mu je do otevřené dlaně. Činil tak mlčky, ve tváři se mu nehnul ani sval, byl bezvýrazný a zamlklý.

Uniforma.

Svlékl uniformu plukovníka a rovněž ji přehodil přes mužovu napřaženou paži. Nepřestal se mu dívat do očí.

Zbraně.

Musil je odevzdat. Odepjal bandalír s rapírem a podal jej opatrně muži. Pak pistoli, taky váček nábojů a střelného prachu. Připadal si jako slepice, kterou někdo oškubává na veřejnosti.

Vlasy.

Podali mu nůžky a on je musel ostříhat. Padaly na zem beze zvuku.

Pohled.

Tázavý pohled.

Zvedl jej k revolucionáři, k mučiteli. Vytáhl složený pergamen a vtiskl mu do ruky brk namočený v inkoustu. Podepsal rozřeseně dokument a pohledem poděkoval. Jeho nepřítel se beze slova ušklíbnul.

Gilotina.

Stála na náměstí. Přešel k ní a zcela bez donucení si lehl a složil hlavu pod čepel. Znehybněli mu ji dřevěnou deskou. Pak uvolnili pojistku a čepel letí dolů. Ještě než dosáhne cíle, před očima své oběti trhá revolucionář právě podepsanou smlouvu.

Hlava.

Během vteřin je oddělena od těla roajalistova a kutálí se dolů do davu.

„Ve jménu republiky!“ křičí lidé shromáždění kolem. „Až žije republika! Ať žije republika!“ skanduje. Revolucionář klidně sejde dolů ze svého vyvýšeného místa, chytá ji za vlasy a zvedá ji nad hlavu.

„Ať žije republika!!!“ volá hlasitě do křiku davu. Opakují po něm: „Ať žije republika!“

Král se s posledními odpůrci tísní v koutě obklíčen vojáky přešedšími na stranu revolucionářů. Poslední roajalista se brání nutkání vrhnout se na too muže a rozsápat ho vlastními nehty, zabít ho jako nejdivočejší zvíře za to, co udělal. A vůdce vítězoslavně drží hlavu před chvílí uťatou a volá a s ním celý dav, až se ten křik nese daleko předaleko a stává se královou živoucí noční můrou:

„AŤ ŽIJE REPUBLIKA!!!!!“

Autor Rebejah, 10.05.2018
Přečteno 496x
Tipy 4
Poslední tipující: premek, breberkar, Krahujec, Slav Milo
ikonkaKomentáře (11)
ikonkaKomentujících (6)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

Balzakovsky živě popsáno. Jako bych tam stál já. Díky za úžasnou zkratku výrazu hrdinství a vlastenectví, kterým vládne dav.

18.01.2019 11:56:44 | premek

Děkuji, cením si toho:)

18.01.2019 12:17:25 | Rebejah

Rap publika. Co člověk může chtít od rozvášněného davu. Nedávno jeden politik naznačil, že se blíží temné doby. A docela tomu začínám věřit, když se podívám na to, kvůli jakým bejkárnám se pořádají demonstrace. Zajímá mne na tom jenom jedna věc a to jestli tyto hypotetické nepokoje smetou ty, co je vyvolávají. Jestli se nakonec jako vždy v historii jen tak (spravedlivou) "náhodou" neobrátí proti svým strůjcům. ;-)

17.11.2018 22:07:18 | Slav Milo

Zdravím a děkuji za komentář. Přiznám se že jste do toho zamíchal moc politiku v níž se nevyznám, rozumněla jsem jen poslední větě. Každá revoluce požírá své strůjce, a vzhledem k tomu, že je dokázaná neustálá periodizace dějin si myslim že zrovna teď vyjimka nepřijde

17.11.2018 22:13:25 | Rebejah

Tak to jste na dobré cestě, abyste jí rozuměla. Je zajímavá ta perioda dějin. Možná se historie opakuje proto že se lidé rodí jako nezkušení a dělají ty samé voloviny pořád dokola. ;-)

17.11.2018 22:42:15 | Slav Milo

proč jen to nepřežil :( to je k breku :(

29.10.2018 00:12:02 | ROSA ŽIVOTA ZRAKEM VNITŘNÍM OSVÍCENA

probrečela jsem to protože já to všechno cítím úplně do hloubky jo a ještě k tomu cítím jako film a pripomelo mi to Statecne srdce znaš to? Jsi neskutečně talentovaná...Jsem dojatá a chce se mi brečet, smát se,prostě všechno.

29.10.2018 00:08:46 | ROSA ŽIVOTA ZRAKEM VNITŘNÍM OSVÍCENA

Zdravím. Zajímavě napsáno. Forma (způsob podání) je víc než přesvědčivá, měl jsem pocit, jako bych byl součástí příběhu...

04.07.2018 18:00:30 | otesánek

K Otesánkovi:
týýý krááááááááso, tak tenhle koment mi vyrazil dech protože to jsme dva...něco na tom bude.ona to umí tak podat, že se tam člověk cejtí být...

29.10.2018 00:15:13 | ROSA ŽIVOTA ZRAKEM VNITŘNÍM OSVÍCENA

zvláštní forma psaní, zaujalo mě to a rozhodně to není na jedno přečtení.

15.06.2018 20:44:44 | Danny Jé

Děkuji:)

15.06.2018 20:47:20 | Rebejah

© 2004 - 2020 liter.cz v1.4.12 | Facebook, Twitter