Tak to už je vrchol

Na mostě bych rozhodně pracovat nemohl. Ne, že bych se bál výšek, ale dost často mi padají věci a to až na zem nebo do vody, proto bych si musel vzít ještě vedlejšák jako potápěč.

Abych se tedy dostal k podstatě mé úvahy. Přidělával jsem bidýlka pro slepice. Protože jsou zvyklé nocovat ve výšce dvou metrů, tak jsem si musel vzít štafle. No a jak to u mě bývá, tak mi upadla matka č. 6 a než jsem stačil slézt, tak přiběhla slepice a matičku slupla.

Když už jsem byl dole, došel jsem si pro jinou. Na druhý pokus mi ale upadl šroubek 3 cm dlouhý a výsledek byl stejný. Snažil jsem se slepici sice dohonit, jenomže je rychlejší a hlavně nedrží směr, takže je neodhadnutelné, kam se vrtne. Tím to ale neskončilo. Stačila si všimnout, kde šroubky beru a jak jsem byl zabrán do činnosti na štaflích, tak vyletěla na ponk a lehce probrala přihrádky. Teď už mě jenom zajímá, jestli bude snášet pokovovaná, tudíž nerozbitná vajíčka, ale k čemu by byla? Kdyby ale uměla snášet Faberge vejce, to by byla jiná. To bych jí i nějaký ten drahý kov poskytnul.