Zrcadlo nekonečna

Zrcadlo nekonečna



...Dojel jsem před fakultu. Je už jiná, moderní, přistavěných pár kateder. Vzpomínky se vynoří jako opilecký ráno, úplně vidím, jak jsem tu tenkrát běhal. Za holkama, za vzděláním, haha. Jo, to byly časy. Támhle jsem jednou vytuhnul ve křoví. Jo, to nikdy nezapomenu, ale blbý heslo, co zachrání svět, to ne. Jenže v různých období našich životů je důležité něco jiného. Tak to chodí, ne? Stojím před hlavním vchodem. Čumím na označení. Je stejné. Už v prváku jsem tu bloudil jako bludička a chodil pozdě. Vejdu na vrátnici. Tam místo staříka sedí zbrusu novej inforobot. Přijdu k němu, poklepu mu na hlavu. Je tu někdo? Dobrý den, pane, jak vám mohu pomoci. Kde tu máte informatiku? Budova 4, přízemí, pane. Nevíš náhodou, kde je sklad starých věcí a projektů? Robotu se záhadně otočí hlava dokola a zabrzučí. Neee. Dík, ty plechovko. Asociace u mě opět naskočí a dostanu chuť na starýho jedovatýho Cvalíka. Hm, toho bych si dal na vzpružení... Soustřeď se, tohle musím dát. Jdu koridory dlouhých chodeb plných žáků. Je to jako kdysi, rozdíly jsou fakt nepatrný. Zastaví mě jeden mladší student s brejlema. Pane, jste to vy, pane? Jde o to, koho hledáš. No, ten, co vymyslel novou generaci mikročipů. Black Code! Nebyl jsem na to sám. Bylo to už dávno, jak jsi mě poznal? Máme po vás pojmenovanou katedru. Tak to je skvělý, o tom ani nevím. Jste můj vzor, taky bych chtěl jednou něco takového vymyslet. Věř, že to není tak prima, jak si myslíš. To neříkejte, jste legenda mezi šprty. A ty jsi jedním z nich, viď. Hele, nevíš náhodou, kde jsou naše starý věci s původním počítačem? Nemáte to tu šprti jako nějakou relikvii od Voldemorta? Jasně, pojďte se mnou, dali jsme si ho do našeho kroužku šprtů. Pořád funguje.

 

To se mi ulevilo. Že by to vážně šlo? Uvidíme, v jakém je stavu. Ještě musím rozlousknout to heslo v hlavě. Malej šprt se mě stále na něco ptá a já odpovídám automaticky, ano, ne, to už je dávno... Jdeme kolem jídelny, v odraze ve skle se mihne můj bílý přízrak jako by šla vedle mě. Zase blouzním? Vypadá stále stejně. O co jí jde? Kdo to sakra je? Přelud? Asi se té bílé paní nezbavím. Zakroutím hlavou. Přijdeme do fialové místnosti, kde sedí banda šprtů ve svetrách. Dobrý den, pane. Dobrý den, milí žáci, ušklíbnu se. Už je to nějaký čas, kdy jsem tu byl jako učitel. Víte, kdo to je, brejlouni? Jasně, to je... Jo, jo, dobrý, díky, kde mám svou starou kalkulačku? Támhle, támhle. Dvacetrojka je ve vitrýně jako nějakej kus Ježíšovo kříže. Na chvilku mně jí je i líto. Funguje, kluci, ne? Ano, ano, prosím, je v původním stavu. No to mě poser. Usměju se. Pane, nikdo s tím nic nedělal. Jen někdy se zapne a vypne z ničeho nic. Svítí 23 a pak se vypne. To dělá? Jo, někdy. Je dobrý stvořit stroj s duševní poruchou, napadne mi, ale co bych chtěl od sebe? Tak, teď ty potvoro do tebe nahraju nějaký číselný prášky, prokřupnu si ruce, vezmu si židli, vystrčím starou dobrou klávesnici a dám start.

 

Přiběhne houf šprtů, můžeme se dívat? Proč ne, uvidíte mistra při práci, děti se zasmějou a šťouchají do sebe lokty. Praktická výuka je vždy lepší než čumět na digitabuli. Furt se na něco ptají, pane, pane učiteli, jak dlouho jste to dělal? Tři roky, chlapče, dlouhý tři roky. Proč, proč nejste slavnej? Protože proto, nikdo nemá rád šprty. Nebyl jsem moc pěknej na obálku časopisu. Vždyť nejste ošklivej, skupinka se zasměje. To byste nepochopili. Je to složitější. Vypadáte jako můj táta, vykřikne jeden. To doufám, že ne, usměju se. Jaký je to blbý heslo, dostávám se do systému čísel a hodnot Black Codu. Co to děláte? Chce to smazat, to jsi tak blbej? Nech si toho, umíš číst rychleji než já, ale zase netrefíš branku, šťouchaj se za mnou kluci. Nechte toho, buďte zticha. Pane, pane učiteli, proč to chcete smazat? Protože je to zlo. Řídí nás všechny ošklivej zlej počítač a jinak to nejde, než nás zabije všechny. Teď mě napadlo, že už dvacetrojka musí vědět, že tu jsem a nic nedělá? Vždyť ví, o co se snažím? Špiona má v sobě každý z nás. Celý chování mi přijde divný. Stále uvažuji nad vším možným. Každého z nás může vypnout. Doslova. Proč nezasahuje, když ví, že ji mohu zabít? Něco nehraje...

 

Autor Constantine, 24.11.2022
Přečteno 196x
Tipy 3
Poslední tipující: xoxoxo, mkinka
ikonkaKomentáře (4)
ikonkaKomentujících (3)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

Mně se líbí, jak ty kluci k němu přiběhnou a mají k němu dobrý vztah. Každý si hledá vzor a to je dobře tam dané.

24.11.2022 19:10:12 | mkinka

UI v akci ...zlo co mnozí vítají

24.11.2022 16:18:44 | xoxoxo

Hello and welcome.) zítra poslední 23.) a mám padla, musel jsem to nějak ukončit, bylo by to never ending.)

24.11.2022 17:04:49 | Constantine

NO JAK MYSLÍŠ TY JSI AUTOR .)

24.11.2022 18:47:14 | xoxoxo

© 2004 - 2022 liter.cz v1.5.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí