Bacha na vědce

Anotace: africká zastavení na safari

Letos v létě roku 2022 učinil mammalolog Piotr Rimbaba z Mesečusecké univerzity unikátní objev nového druhu nosorožce. Dlouho se předpokládalo, že jsou zprávy o tomto zvířeti zkreslené lidovými legendami. Nicméně jednoho večera číhal doktor vět mammalolog Piotr Rimbaba z Mesečusecké univerzity s tužkou a bločkem ve křoví na záhadného savce šplhajícího na stromy. Přesně o půl deváté večer ucítil ve tmě závan nosorožčího trusu a děsuplné funění. Naštěstí měl svítilnu a místo, odkud zvuk přicházel, si osvětlil.

Byl tam. Nosorožec se sápal na kmen baobabu bez sebemenšího zaškobrtnutí. Své mocné paznehty zatesával do kůry úplně stejně jako veverka. Přežvýkavými zubisky se zakousával do dřeva jak papoušek zobákem.

Doktor vět Piotr se snažil nosorožce zachytit na papír v momentě šplhu, ale objekt byl tak rychlý, že to doktor nestihl. Ovšem poté, co se nosorožec uvelebil v rozsoše stromu jak pardál, jej doktor vět Piotr už nakreslit stihl. Popsal objekt jako nosorožce stromového.

Celou noc zvíře chrápalo na stromě a jediné, co doktor Piotr nechápal, bylo, na co má nosorožec stromový na nose roh. Zjistil to až ráno, když se nosorožec probral. Zívnul a jal se seskakovat ze stromu na zem. Hned jak našel nejvhodnější místo doskoku, skočil střemhlav jako sokol a zabodl se rohem do hlíny, přičemž mu do vzduchu trčely všechny čtyři okončetiny i s ušima. Aha, dovtípil se doktor. Nosorožec má roh proto, aby si nenabil rypák.

Pak o tom napsal tisícistránkovou studii. Dokonce mu to otiskli v prestižním odborném časopise VĚDECKÁ FIKCE 21. STOLETÍ.

Zdroje:

Kronika Ugandy, str. 56 - 110, Mesršmit a kol., nakladatelství Aviatůra 2001

Vodohospodářské poměry v Zimbabwe s důrazem na lidský vliv zalévání kořenového systému baobabů, str. 2, Papundekl, Tvárník a Cihlář, vydala univerzita obrany, Praha 1945

Etologie velkých afrických savců, mimo žirafy, slony, hrochy, str. 40-45, Šplíchalová doc. a Štaufnberk org., Ostrava, 1989

Myslivecká koprologie, Hnojník, Zrudl, Hrabal, vytisknuto v Gottwaldově 1986, str. 5: Shrnutí (nevydáno jako oficiální studie, doteď se hádají, kdo toho napsal více)

Botanická příručka pro křováky, XiXao, Nixon, Koxer, Vaxer, Toužilová, Pudil a ošetřující personál, str. 234-345, vydalo šumavské nakladatelství Tyčka v roce 1956 jako svou 197. publikaci o pěstování rajčat.

Časopis Záhady s.r.o., Šagy, Skúby, Roxtýdy a Píbob, Nitra  2000, str.3, vydavateľstvo Rozprávky ovčie stare mamy