VATANI PŘICHÁZÍ 3

VATANI PŘICHÁZÍ 3

7. kapitola



Současnost.

Poručík Manning Kelsser cítí vibrovat telefon ve své kapse. Sahá pro něj a přijímá hovor.
„Kelsser.“
„Major Van Rudeen.“
„Veliteli?“
„Kde jste?“
„U mostu krále Leopolda. Jsem svědkem hromadné dopravní nehody.“
„Vraťte se na oddělení.“
„Jeden z těch vozů patří nějakým čmoudům se zbraněmi, pane.“
„Opravdu?“
„Proč bych vám kecal?!“
„Vaše šprýmy vás předcházejí.“
„Víte dobře, že co se týká muslimů, já nežertuji.“
„Dobře, potřebuji vás na oddělení.“
„Je to důležité? Rád bych zjistil, co nejvíc o těch habešanech.“
„Volal mi major De Tiejn z Interpolu. Jejich ředitel a zástupce spolu s nějakým doktorem byli v jeho laboratoři zastřeleni. Údajně jim zmizely nějaké subjekty. USKI. Víc nevím.“
„USKI?“
„Netuším, co to je.“
„Budu tam do půl hodiny.“
„Dobře.“
Poručík Kelsser vrátil telefon do kapsy. To nám to hezky začíná, pomyslí si.
„Tváříš se jako…“
„…jako, že tohle je jen vrchol, toho, co se teď děje?“ přeruší hasiče Harolda poručík Kelsser.
„Co se stalo?“
„Musím se vrátit na oddělení.“
„Když musíš, tak musíš.“
„Naši technici sem přijedou, co nejdříve. Hlavně to zkuste nechat, jak to je.“
„Jasný. Necháme ten vůz, jak je.“
„Toho dalšího mrtvého dejte vedle vozu. Zřejmě vypadal z vozu, ale pokud to bude možné, nechejte to, jak to je. Třeba technici něco najdou.“
„Pravděpodobně plánovali nějaký útok.“
„Je to možné.“

Poručík Manning Kelsser se rozloučil s hasičem Haroldem, se kterým se zná od dětství. Přesto mu neřekl, o co se jedná a proč je tak náhle odvolán.










8. kapitola



Muž v modrém triku s nápisem GLORY se ocitá v bruselském metru. Linka 1. Červené vagóny přijíždějí. Muž mizí v davu. Pro většinu se stává neznámým. Nikdo si ho ani v nejmenším nespojuje s incidentem u mostu.
Brrrr!
Muži vibruje telefon v kapse. Dívá se na displej. Je to příchozí SMS. Odpovídá okamžitě. ANO. Poté vrací telefon zpět do své kapsy.
„Ach ty, ženy,“ pronese muž v přibližně stejném věku s kšiltovkou na hlavě.
Pousměje se a znovu se pokouší navázat kontakt.
„Matka,“ odsekne muž v modrém triku a odchází k jiným dveřím.
Neznámý s kšiltovkou pokyne a nechává svůj objekt k hovoru odejít. Pochopil, že nemá o rozhovor zájem. Vlak staví. Muž v modrém triku vystupuje.
Brrrr!
Znovu mu vibruje telefon. Sahá do kapsy. V tu chvíli kolem něho projíždí mladík na skateboardu.
Pic!
Dvě rány z pistole s tlumičem do modrého trika. Muž padá k zemi. Skateboard pokračuje dál. Někdo si všiml muže na zemi. Krev pod jeho tělem je známkou, že se stalo něco zlého.
„Zavolejte policii!“ křičí
Lidé kolem mrtvého tvoří kruh. Čekají na policii. Žena se sklání k muži v modrém triku.
„Jsem doktorka,“ oznamuje všem.
Dotýká se krční tepny a zjišťuje, že je mrtvý.

Skateboardista přijíždí ke schodům. Bere své prkno do ruky. Vybíhá po schodech na denní světlo. Přistupuje k prvnímu telefonnímu automatu a bere sluchátko do ruky. Zvolí číslo a čeká.
„Ano?“ ozývá se na druhé straně sluchátka.
„Hotovo,“ pronese skateboardista do sluchátka.
„Máme informace, že on svůj úkol na mostě také splnil.“
„To znamená, že mě již nebudete potřebovat.“
„V případě potřeby se zase ozveme!“
Mladík položil sluchátko zpátky na své místo. Poté vyrazil do prázdné uličky. U prvního odpadkového koše odložil skateboard. Poté si svlékl mikinu, kterou měl na sobě. Odhodil ji do dalšího odpadkového koše. Zmizel v následujícím průchodu. Potkal mladý pár. Nevšímali si ho. Měl skloněnou hlavu. Vstoupil do obchodu se suvenýry.
Během deseti minut vychází muž ve věku třiceti let s brýlemi na nose. Usmívá se. Na první pohled se zdá, že se jedná o jiného muže. Má však stejnou bílou sportovní obuv jako ten skateboardista.










9. kapitola



Po půlhodině se model 01 probouzí. Leží na zemi. Otevírá oči. Farář stojí od něho přibližně čtyři metry a v ruce drží pušku. Nikdy bych si nepomyslel, že tohle budu muset udělat, prolétne mu hlavou.
„Co se stalo?“ ptá se raněný USKI.
„Chtěl jsi mě napadnout,“ odpoví farář.
„Zabíjejte je všude. Kde je dostihnete!“ vykřikne a pokouší se vstát.
Farář na něho namíří.
„Nenuť mě to udělat!“ pohrozí mu.
„Pro ty, kdož neuvěřili, určen je trest přísný. Zatím, co ti, kdož uvěřili, a zbožné skutky konali, čeká odpuštění a odměna velká,“ pronesl model 01.
Vstal, ale nezaútočil.
„Citoval si korán, že?“
USKI mlčí.
„Nic takového v bibli není,“ pokračuje farář. „Proč jsi zde? Co znamená Vatan?“
Ticho přeruší zvon. Několikrát udeřil. Model 01 se ohlédl za zvukem.
„Ptám se tě, co znamená Vatan?“
Farář Janssens naléhá.
„Těm, kdož byli bezprávně vyhnáni ze svých domovů,“ pronese model 01.
„Jestli jsem to dobře pochopil, tak Vatan je domov. Ale proč tu jsi ty? Co je tvým úkolem?“
„Súra 66:6,“ cituje model 01 část koránu. „Vy, kteří věříte! Střezte sebe i rodiny své před ohněm, jehož palivem budou lidé a kamení. Na něj dohlížejí andělé přísní a silní, kteří se neodváží neuposlechnout Boha v ničem, co jim přikázal, a vykonají vše, co jim bylo poručeno.“
„Pokládáš se za anděla?“
USKI kývne.
„A čí ruka tě vede?“ ptá se farář.
„Rashid Naboud,“ odpoví okamžitě.
„Musím tě zklamat, ale to je obyčejný člověk.“
„Ne! On je vůdce!“
Co ti to udělali? Vymyli ti snad mozek? Chápu, udělali z tebe vojáka.
„Chápu, že tě cvičili, abys všechny nevěřící zabil, ale já jsem věřící.“
„Falešná víra! Nečistá zbožnost!“
„Zbožnost nespočívá v tom, že obrátíš tvář na východ nebo na západ. Zbožný je ten, kdo uvěřil v Boha, v anděly…“
„…já jsem anděl pomsty!“ vykřikl a vykročil proti faráři.
„Stůj nebo použiji zbraň!“
Model 01 nereagoval na jeho hrozbu. Přiskočil k faráři Janssensovi takovou rychlostí, že nebohý muž nestačil zmáčknout spoušť. Jednou rukou ho chytl pod krkem a nadzvedl jej. Druhou rukou mu vytrhl pušku z ruky. Odhodil ji do strany.
„Pro ty, kdož neuvěřili, určen je trest přísný!“ ozve se USKI zastřeným hlasem a zlomí faráři vaz.
Poté jeho bezvládné tělo pokládá na zem. Prohledá skříně s oblečením a obléká si černé roucho s kapucí.
„Roztahuji svá křídla,“ pronesl model 01 po chvíli a opustil kostel svaté Kateřiny.

Lidé se za ním otáčeli. Nevšímal si jich. V paměti měl mapu svého úkrytu, svého chrámu.









10. kapitola



Major De Tiejn je jmenován do funkce ředitele Interpolu, který má sídlo v Bruselu. Jeho zástupcem se stává velitele francouzské UNI jednotky kapitán Alain Dubonga. Kapitán Parkea je touto skutečností zaskočen, ale přijímá ji s profesionálním nadhledem.
„Velitel Belgické policie major Van Rudeen mě informoval, že u mostu krále Leopolda byla nalezena černá dodávka se čtyřmi mrtvolami,“ seznamuje své podřízené major De Tiejn. „Podle všeho se jedná o vrahy plukovníka Gausena, majora Marsa a doktora Sorjena. Stejní lidé unesli dva modely USKI. Jeden z nich byl vyloven půl hodiny po nehodě z řeky. Kontaktoval jsem bio-technika Sennyho Janssense, který spolupracoval s doktorem Sorjenem na prvním modelu.“
„Proč s ním nezůstal až do konce,“ přihlásil se o slovo kapitán Dubonga.
„Byl odvolán.“
„Známe důvod?“
„Samozřejmě,“ kývl De Tiejn. „Byl obviněn, že vynáší tajné informace z budovy Interpolu.“
„Tak nechápu, proč jste ho znovu zavolali,“ diví se Dubonga.
„Janssens nikdy nepřiznal, že by něco takového udělal,“ ozývá se Parkea.
„A vy byste se přiznal?“ ohradí se černý kapitán.
„Kdybych to udělal. Ano,“ odvětí Parkea. „A hlavně ten, kdo ho udal, byl Paul Vessen.“
„Co to znamená?“
„To znamená, že když jeho tělo nebylo v laboratoři nalezeno, on je za celým únosem USKI. A jsem si naprosto jistý, že se Janssense potřeboval zbavit.“
Kapitán Dubonga se podíval na ředitele De Tiejna.
„Myslíte si, že USKI potřebujeme?“
„Ministr vnitra chce zjistit, jestli došlo k poškození modelu 02,“ odvětí De Tiejn.
„Rozumím.“
„Zajistěte, aby Janssens dorazil,“ nařizuje De Tiejn kapitánu Parkeovi.
„Provedu, pane,“ přikývne kapitán.
Je rád, že se s Janssenem znovu uvidí. Nevěřil, že by se tento vědec pokoušel vynést nějaké tajné informace, když chtěli vytvořit USKI. Byl jedním z těch, kteří Sorjena podporovali.
„A my si probereme strategii, jak najít Paula Vessena,“ promluví De Tiejn směrem k Dubongovi.
„Paul Vessen nebyl v tom voze?“ ptá se kapitán Parkea.
Zastavil se u dveří.
„Jeho mrtvolu jsme neobjevili.“
„Co ten spolujezdec?“
„Jeho obličej i tělo bylo v hrozně deformovaném stavu.“
„Vezmeme mu otisky a zjistíme, jestli je to on, nebo nám utekl.
Major De Tiejn se podíval na Dubongu.
„Zařiďte to!“
Kapitán Parkea spokojeně odešel.

V tu chvíli se stal trnem v oku francouzského kapitána Dubonga. Už jejich první setkání nedopadlo dobře, když Dubonga dal Parkeovi najevo, že se mu nelíbí, jak řídí svou sekci. Zřejmě se o sekce Interpolu zajímal už v minulosti, pomyslel si Parkea.
„Už víte, kdo převezme vaší sekci, majore?“ ptá se po chvíli kapitán Dubonga.
„Poručík Laybus.“
„Rozumím,“ kývne kapitán. „Chcete mít kontakt s vaší sekcí.“
„Velení chci svěřit hlavně někomu, komu opravdu věřím a vím, že sekci bude řídit v podobném duchu jako já. Nestojím o nové tváře.“
Dubonga s úsměvem na tváři dodává. „Proto jste vybral jako zástupce mě.“
„K tomu mě vedlo mnoho důvodů a jedním z nich bylo, že potřebuji nestranného pozorovatele. Interpol potřebuje změnu a věřím, že vy do našeho týmu vnesete svěží vítr.“

Na chodbě se ke kapitánovi Parkeovi připojují dva seržanti z jeho elitního týmu. Společný úkol je přivést bio-technika Sennyho Janssense do ústředí Interpolu. Ředitel De Tiejn se zřejmě obával, že se ho Paul Vessen pokusí zabít, aby nemohl postavit nové prototypy.
„Máme potvrzeno, že Paul Vessen je naživu?“ ptá se jeden ze seržantů.
„Není potvrzeno.“
„Co si myslíte o zástupci ředitele?“
„Bude to s ním těžký, Maxxine.“
„Divím se, že ministr vnitra dovolil, aby nám velel Francouz.“
„Bylo to rozhodnutí De Tiejna.“
„Myslel jsem, že vy dva…“
„…nejsme přátelé!“
„Možná nemá rád vaše názory ohledně emigrantů a ostatních přistěhovalců.“
„Je to možné.“
Muži nasedli do vozu. Seržant Maxxin usedl za volant.
„Nemá rád bělochy,“ šeptne a nastartuje motor.
„Kdo?“
„Dubonga.“
Parkea usedá na místo spolujezdce a obrací pohled k seržantovi Maxxinovi.
„Jak tohle můžete vědět?“
„Poptali jsme se trochu.“
„Vždyť má bílou ženu.“
„A víte, jak se k ní chová?“
„Je snad muslim?!“ ohradí se Parkea.
„Ehm.“
„Co?!“ zamračí se kapitán.
„Obávám se, že ano!“
„V tom případě si na něho musíme dát pozor. Nikdo si nechce hřát hada na prsou.“
Seržant Maxxin přikývne a vyjíždí z podzemních garáží Interpolu.



Kapitán Dubonga vchází do kanceláře ředitele Interpolu plukovníka De Tiejna.
„Tohle byste mě vědět, majore.“
„Co se stalo?“
„Myslíte, že se muselo něco stát?“
„Jinak byste tu nebyl.“
„Myslím, že se to netýká našeho případu.“
„Dobře, mluvte,“ pobídne ho De Tiejn.
„Policie byla povolána do kostela svaté Kateřiny. Prý zde našli mrtvého faráře.“
„Kdo ho našel?“
„Hospodyně.“
„Kam tem svět spěje, že už i faráře zabíjejí,“ posteskl si De Tiejn.
„Mám tam někoho poslat?“
„Nechte to na místní policii.“
„Rozumím.“
Dubonga přikývne a chce odejít. Nově jmenovaný ředitel ho však zastavuje.
„Posaďte se ke mně, kapitáne!“
„Dobře.“
Dubonga přijímá a usedá k hranatému stolu.
„Kávu?“
„Nepiji kávu.“
„Minerálku?“
„Nechci nic, děkuji, majore.“
Aha!
„No nic, budu pít sám,“ dodává De Tiejn a telefonem si objednává kávu.

Krátce na to major De Tiejn seznamuje kapitána Dubonga s novou strategií. Věří, že povede k odhalení skupiny, která nedávno vyhodila do povětří autobus. Rovněž tak i skupinu, která zabila jeho předchůdce ve funkci ředitele Interpolu plukovníka Gausena, jeho zástupce majora Marsa a doktora Sorjena. Zatím byla nalezena černá dodávka s mrtvými muži perské národnosti. Model 02 byl nalezen. Po modelu 01 se pátrá.

Muže hovořící o nové koncepci, přeruší telefon. Major De Tiejn se natahuje pro sluchátko.

„Major De Tiejn.“
„Kriminální Policie Brusel, poručík Kulhans.“
„Jak vám mohu pomoci, poručíku?“
„Vyšetřuji vraždu faráře…“
„…proč voláte na Interpol?“
„Protože mi to řekl můj nadřízený. Spojovatelka u vás na ústředně mě přepojila na vás.“
„Poslouchám!“ vybídne ho De Tiejn.
„Na stole jsme našli zdravotnický materiál. Pachatel je pravděpodobně zraněný. Svlékl si vrchní díl oděvu a ten zde ponechal. Je na něm nápis USKI. Nevím, co to znamená, ale major Van Rudeen mi řekl, abych zavolal Vám.“
„V tomto případě jste zavolal správně.“
„A ještě jedna věc. Pachatel má na sobě tmavé roucho s kapucí. Zřejmě ho ukradl faráři ze skříně.“
„Díky poručíku, pošleme tam své lidi.“
„Rozumím. Nashle!“

Telefon oněměl.

„Místní policie vyšetřuje smrt faráře. Vypadá to, že ho zabil model 02. Nechal tam svůj svršek. Nápis USKI ho prozradil,“ pronesl De Tiejn.
„Mám to prověřit?“ ptá se Dubonga.
„Ano. Vezměte sebou poručíka Laybuse a nějaké jeho lidi. Prověřte, jestli model 01 opravdu zabil faráře a zkuste ho vystopovat.“
„Rozumím.“
Kapitán Dubonga se zvedl ze židle a zamířil ke dveřím. Upravil si čepici na hlavě a opustil kancelář ředitele Interpolu.
Autor Danny Jé, 06.04.2021
Přečteno 19x
Tipy 0
ikonkaKomentáře (2)
ikonkaKomentujících (2)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

Hm. Dlouhé.

06.04.2021 16:54:36 | Marek

myslíš? ok, dám jen jednu kapitolu.

10.04.2021 13:38:30 | Danny Jé

© 2004 - 2021 liter.cz v1.4.12 | Facebook, Twitter