Findë úruva IV.

Findë úruva IV.

Anotace: Není lehké se zařadit zpět do života, který jste opustili tak dávno a jejž vám přehradila vlna otřesných zkušeností. Nikdo si nemůže být jist, co ve vás vlastně je... Ale jsou lidé, kteří vám přesto věří.

Sbírka: Findë úruva - Ohňovláska

Thingol, jakmile se k němu doneslo, že je Maryanen znovu při vědomí, si pro ni i s Celebornem poslal. Sám byl zvědav, jaký osud jí připravili v Angbandu a jak se jí podařilo utéct.

Maryanen vstoupila do paláce držíc se v závěsu za Celebornem; byla celá nesvá z toho, že má předstoupit před krále. Když ho však spatřila, trocha strachu z ní opadla. Thingol nebyl žádný tyran a ke svým lidem se choval s úctou – jen tím si získal opravdový respekt jako panovník a vůdce elfů. Jeho lid stál při něm pro jeho moudrost a duchovní sílu.

„Vítám vás,“ usmál se zeširoka, když stanuli před trůnem a poklonili se. „Pojď blíž, chlapče,“ pokynul Celebornovi. Chvíli s ním tiše rozmlouval; nadšení mu při tom z výrazu opadávalo jako stará omítka. „Vážně?“ ujišťoval se už nahlas. „No, uvidíme, jak se to vyvine.“

Když Celeborn odstoupil, Thingol se obrátil k Maryanen.

„Jak se ti daří, moje milá?“ usmál se na ni vlídně. „Pojď blíž i ty, ať si tě prohlédnu.“ Maryanen polkla, ale nervozita jí stáhla hrdlo. Thingol se tiše zasmál. „Ale no tak, nemusíš se mě bát, vždyť jsme prakticky rodina.“

Obočí jí vylétlo a hledala oporu u Celeborna. Ten s mírným úsměvem přikývl.

„Tady Celeborn je můj vzdálenější synovec,“ vysvětlil král, když pochopil, proč se Maryanen zarazila. „Tak povídej, děvče, už je ti lépe?“

„Ano, můj pane,“ potvrdila přiškrceně, jakmile se přinutila vydávit hlásku. Nejistě popošla k trůnu. Král upřel pohled na její ustřižené vlasy a hojící se jizvy.

„Vypadáš nesrovnatelně lépe,“ přikývl spokojeně. „Myslel jsem, že se konečně něco dozvím o Angbandu od vnitřního vyzvědače, ale jak se zdá, nic z toho nebude. Opravdu si na nic nevzpomínáš? Hodilo by se nám něco důležitého, například podrobnější uspořádání vnitřku pevnosti,“ zadíval se na ni nadějně.

Maryanen začínala mírně panikařit. V její mysli spolu soupeřila touha povědět králi něco užitečného a strach si na to vzpomenout. Nevěděla, co všechno před ní její podvědomí mohlo skrývat, ale na základě drobné ochutnávky ani neměla zájem to zjišťovat. Chvíli jen stála, zápasila sama se sebou a otevírala a zavírala ústa jako ryba na suchu.

„Já si nevzpomínám,“ hlesla nakonec tichounce, oči sklopené k zemi. „Mám jen pár titěrných záblesků, které bych nechtěla rozšiřovat, ale ty nezachycují nic důležitého. Myslím, že jsem se z té jeskyně nikam moc nedostala, můj pane, omlouvám se.“

„Ale no tak, dítě,“ konejšil ji Thingol. „Přestaň se třást, nebudu tě trestat za to, že jsi prožila půl života jako zajatec. To já bych se měl omluvit, že tě nutím si vzpomínat na ty děsy. Ale nepamatuješ si alespoň, jak se ti povedlo dostat ven? To snad musela být vůle Ilúvatara, jinak si to nedovedu vysvětlit…“

Maryanen znovu zapátrala v mysli, tentokrát ochotněji. „Pamatuju si… černé kameny a kouř… zablácenou cestu a kolem ostřici… bodání v plicích… Ale nic víc. Je to jako sen – vím, že jsem to prožila a vnímala, ale jakmile jsem se probudila tady, jako by se to rozplynulo, potrhalo, a jediné, co zbylo, jsou k sobě nepasující kousíčky a ošklivá pachuť…“ Hlas se jí vytratil a cítila, že Celeborn stanul těsně za ní a konejšivě jí stiskl paži.

„Dobrá, dobrá, nebudu tě dál trápit,“ povzdechl si Thingol. „Věřím, že není snadné se k tomu vracet. Ale pokud by sis přece jen vzpomněla na něco, co by se nám mohlo hodit, neváhej a přijď mi to povědět, rád tě vyslechnu. Zatím ti přeji rychlé uzdravení; drž se Celeborna, jsi v těch nejlepších rukou, dítě.“

Rozloučil se s nimi a propustil je. Když vyšli z paláce, Maryanen se konečně svobodně nadechla. Cestou k domovu z ní nervozita opadla.

„Nemáš se čeho bát,“ domlouval jí Celeborn. „Král na tebe nebude tlačit. Jestli si na nic nevzpomeneš, bude to nejspíš jen dobře. Mrzí mě na tom jediné – že si nepamatuješ ani mě.“

Neřekl to nijak vyčítavě, ani to tak nemyslel, ale Maryanen až bodlo u srdce, když to slyšela. Nebyla to ale docela pravda – ona si ho pamatovala, ale spíš podvědomě a pocitově. Cítila k němu lásku a důvěřovala mu, ačkoli mysl jí tvrdila, že ho zná sotva pár dní.

Zastavila se a chytila ho za ruku.

„Moje srdce si tě pamatuje,“ řekla tiše. „A kdyby i ono zapomnělo, jsi člověk, jehož není snadné nemilovat. Získal sis mě a asi už se mě do konce života nezbavíš,“ pousmála se.

Celeborn jí úsměv oplatil.

„Jako kdybych snad někdy měl chtít,“ zasmál se tiše a stiskl jí ruku.

 

Maryanen byla vždy trochu jiná; temné zkušenosti ji odlišily ještě více. Neměla prakticky od koho se učit, jak se chovat, neměla kde pochytit skepsi vůči životu a druhým, ani pochybnosti o sobě, nevěděla, co se od ní očekává a co má očekávat od okolí. Jako první se vnucovala myšlenka, že vlastně neměla jak dospět – ta se však měnila v prach při pohledu do jejích očí. Jistým způsobem dozrála víc než mnozí jejího věku; prošla peklem a na jeho konci vyšla živá. Pokud by takové zážitky nedokázaly člověka přimět, aby si vážil života, míru, klidu, lásky a bezpečí, pak už asi nic. Vůně smrti, kterou cítila nepřetržitě po několik let, jí srovnala žebříček hodnot jako málokterá důsledná výchova. Slabý charakter by se zlomil, ale ten její tím posílil a nabyl na kvalitě.

Thingol, jak vyplynulo z jeho řeči při pozdějším rozhovoru s Celebornem, se obával možnosti, že ji Morgoth dostal na svou stranu a proto vypustil zpět mezi vlastní lid. Takové riziko tu existovalo vždycky, ale Celeborn si byl v hloubi duše jist, že duše Maryanen nebyla černotou zkaženého Valy nijak dotčena. Upřímně se jí svěřil s tím, co mu řekl král, a ona se na něj vážně podívala.

„Chápu, proč si to myslí,“ přikývla. „Protože se takové nanicovaté nervózní holce jako jedné z mála podařilo uniknout z místa, kde mnozí silnější a udatnější našli smrt. Sama dosud nevím, co o tom mám soudit. Ale jestli tě to uklidní – když jsem se před časem konečně probudila, bylo mi báječně. Cítila jsem se svobodná a ničím nezatížená. Cítila jsem se stejně dobrá, jako jsem bývala předtím. A cítím se tak i teď, ačkoli mou radost poskvrnila tu a tam nějaká ozvěna minulosti.“

Celeborn ji objal.

„Pověděl jsem ti jen to, co mi sdělil Thingol. I kdyby mi to dávalo smysl při tom, jak ses projevila za poslední dobu, nemohl bych tě považovat za schopnou takhle morálně upadnout.“

„Věříš mi skoro víc, než já sobě,“ pousmála se Maryanen. „Ale nemůžeš tušit, jak jsem ti za to vděčná.“

 

 

_________________________________________________________________________ 

 

Pro neznalé Tolkienovy elfštiny vysvětlím původ a význam hrdinčina jména:

marya - bledý/á (příd. jm.)

nén - voda (pod. jm., vzpomeňte si na jeden z Tří prstenů - Nenyu)

Jazyk je Quenya, řeč Valar, což byl neobvyklý krok při tvoření jména, neboť v Prvním věku většina elfů mluvila Sindarinem, ale to jméno už bylo na světě nějakou dobu a zvolila jsem ho, protože jeho zvuk dobře koresponduje s mou představou hlavní hrdinky. Neznamená nic úžasnžasného, chtěla jsem jeho vysvětlením zabránit spekulacím o jeho vzniku.

 

Pro lepší chápání pozadí příběhu doporučuji se informovat o elfích dějinách v Silmarilionu nebo např. na stránkách CoE (councilofelrond.com). Krátce však pro ty, kteří nemají chuť nebo čas se tímto zabývat podrobně:

Doriath je království na severu Beleriandu, země zatopené dávno před dějem v Pánovi prstenů. První věk elfů se vyznačuje velikými elfími králi a jejich bojem se zkaženým Valou (Valar - boží děti, stvořili Ardu, zemi, na které se tyto příběhy odehrávají) Morgothem, prvním Temným pánem. Doriath je lesní panství, v jehož středu leží Menegroth, překrásné město vybudované trpaslíky a udržované mocí Maiy (Maiar - služebníci, pomocníci Valar, velmi mocní) Melian, ženy krále Thingola, který se objevuje v tomto příběhu. Celeborn je znám z Pána prstenů, další zdroje však zmiňují jeho příbuzenský vztah ke králi (který částečně vysvětluje, odkud se vzalo jeho vyšší postavení v elfí společnosti).

Márton CsókásToto je takový základ, ze kterého jsem vycházela, mnoho věcí jsem si však upravila k obrazu svému, nebo případně domyslela, pokud jsem je nemohla dohledat v oficiální verzi.

Co se týče vzhledu ostatních postav, není příliš důležitý (stejně jako vzhled hlavní hrdinky, až na ty vlasy, kolem kterých se točí pověry), ale pokud máte potíže představit si druhou hlavní postavu, Celeborna, zkuste mrknout na film - herec Márton Csókás totiž inspiroval tento příběh :)).

_________________________________________________________________________ 

 

Autor Lostris Queen, 01.10.2012
Přečteno 473x
Tipy 6
Poslední tipující: Aiury, Lillian Bann, Klaný
ikonkaKomentáře (2)
ikonkaKomentujících (2)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

Super počtení :) Přečetla jsem teď ty čtyři díly na jedno brdo a bylo to skvělé. Úplně ve všech slovech (elfské významy atd.) se ještě úplně nechytám, ale jsem velký fanda Pána prstenů a Hobita :) Jen tak dál!

01.10.2012 18:25:44 | Klaný

Děkuju, jsem ráda, že se to chytlo :)) Snad se ti to bude líbit i nadále ;) S těmi elfskými slovíčky se klidně ptej, já už nějak ztratila pojem o tom, jak to asi vnímají lidi, který se do toho tolik neponořili, a do textu se vysvětlivky moc dobře zakomponovat nedají :D

01.10.2012 22:12:09 | Lostris Queen

© 2004 - 2021 liter.cz v1.4.12 | Facebook, Twitter