FABIEL 2 - Anděl pomsty

FABIEL 2 - Anděl pomsty

Kapitola 10



Rozhřešení.


Andělská legie byla připravena k útoku. Stejně tak jako armáda démonů, která vyčkávala před nebesy, až se otevře Nebeská brána. Jaké bylo překvapení, když se u Nebeské brány objevil Lefirus.

„Lucifer vsadil na správného anděla,“ pronesl démon a zatřepal svými obrovskými netopýřími křídly.

„Lucifer má smysl pro ironii, když mi poslal tebe!“ zamířil jsem na něho svým mečem.

„Teď jsi padlý anděl. Jdi a zabíjej pro svého otce Lucifera!“ pobídl mě Lefirus.

„On není můj otec!“

„PADLÝ ANDĚL LUCIFER OSOBNĚ,“ ozval se hlas za mnou.

Byl to Sandalphon.

„Ty jsi Lucifer?“udivil jsem se.

„Sandalphone, tys tu neměl být!“ zavrčel Lucifer.

„Podvedl jsi mě!“

„Tak to jsme vyrovnáni!“

„Ani bych neřekl!“ napřáhl jsem a vyrazil proti němu.

„NEPŘÍSLUŠÍ TI KONAT POMSTU, FABIELI,“ ozval se Sandalphon, ale já jsem ho už neslyšel.

Vlétl jsem mezi okřídlené démony a padlé anděly, kteří se okamžitě semkli kolem Lucifera.

„Zabijte všechny anděly!“ zařval Lucifer a ukázal k Nebi.

Poté vyrazil zpátky k zemi.


* * *

Démoni však neměli sebemenší šanci, protože Sandalphon poletoval kolem Nebeské brány. Jakmile se tam ukázal první démon, svým mečem ukončil jeho bídnou existenci. Vzápětí se objevili první andělské legie, které odrazili útok okřídlených démonů.

Švunk!

Stříbrné meče zaútočily na nepřítele a drtili ho. Okřídlení démoni neměli šanci. Jedinou šanci jim mohl zajistit Belial a Cafiel, kteří se tam objevili. To však zasáhl archanděl Michael a Cafiela zranil. Belial se dostal do obklíčení několika dalších andělů. Kdyby nebylo dvou okřídlených démonů, kteří mu přilétli na pomoc, zemřel by. Andělská kopí byla připravená k útoku a stoprocentně by ho probodla.

„Arrghh!“ vykřikl Belial a zmizel.

Andělské legie se rozdělili na tři roje a provedli nálet na kupoli, která sahala do výše zšedlé oblohy. Archandělským světlem, které vytvořil Michael, poškodili její celistvost. Pod slunečními paprsky doplňované andělským světlem, démoni začali umírat. Vzpláli jako suchá tráva. Někteří se snažili ukrýt v zemi, ale nestihli to, byli zasaženi stříbrnými kopí.

„Zničte kupoli!“ zvolal archanděl Michael.

Hned na to, se andělské štíty spojily v jednu obří stěnu a Michael vyslal do nich své světlo. To se odrazilo od štítů a ničilo zelenou kupoli. Proud světla narazil na stěnu ze štítů, které ho rozlomily, na několik fragmentů, a tím se jeho síla ztrojnásobila. Energie, která vytvořila kupoli, ztrácela vliv a v zelené kupoli se začaly objevovat stříbrné skvrny, které neustále přibývaly.

Létal jsem kolem a hledal Lucifera, který se vytratil jako pára. Zřejmě se proměnil v démona a zmizel někde v podzemí. Rozhodně jsem to nechtěl nechat jen tak a najít ho. Zabíjel jsem každého démona, který se mi připletl do cesty.

Whooooo!

Ozval se dlouhý tón, který prošel zeleno stříbrnou kupolí a zastavil se až u nebeské brány. Dál nepronikl. Byl to poslední záchvěv před zničením.

Gřžžt!

Energie vyslaná z podzemí natolik zeslábla, že kupole po chvíli zmizela.

„Lucifere!“ vykřikl jsem a létal nad zemí.

Nepřestával jsem ho hledat. Ačkoliv jsem tušil, že už zmizel nadobro, nevzdával jsem se naděje.

* * *

Když bylo po všem, archanděl Michael mé snažení zastavil.

„Je pryč, Fabieli!“

„Musím ho najít!“

„Nech to být!“

„Není mi jasné, proč se vydával za jiného démona, když rodinu, kterou jsem ochraňoval, mohl zabít ve své podobě?“

„Chtěl získat anděla, kterého by mohl využít pro svůj plán.“

„A to se mu podařilo.“

„Ano, to se mu podařilo, protože jsi byl nezkušený a on toho dokázal využít. Je to lstivý padlý anděl.“

„Bitva skončila.“

„Vrátíme se,“ pronesl Michael a dvakrát mě oblétl.

Nevím, proč to udělal, ale následně na to, jsem cítil, jak se v mém těle roztočila spirála. Znovu jsem cítil ty jemné vibrace.

A teď mě zbavil znovu síly, pomyslel jsem si.


* * *

Archanděl Michael mě doprovodil do Nebe. Jakmile se vrátili andělské legie, Nebeská brána se uzavřela. V Prvním nebi jsem se znovu setkal se Sandalphonem, který mě pochválil, že jsem bojoval odvážně, a že si zasloužím rozhřešení místo uvěznění. Moc jsem tomu nerozuměl. Budou mě soudit, to jediné jsem věděl.

A tak mě přivedl archanděl Michael před sněm Cherubínů, kteří rozhodovali o mém životě. Ještě než pronesli svůj verdikt, jeden z nich se mě zeptal, jestli si uvědomuji důsledky svých činů.

„Zasloužím trest. Neuposlechl jsem archanděla Michaela, abych se navrátil zpět do Nebe. Následoval jsem cestu, po které jsem se neměl vydat a vím, že pomsta není řešení. Choval jsem se odlišně a toho využil Lucifer. Zneužil mě pro svůj plán, protože jsem byl nezkušený.“


„Může se to stát znovu,“ přidal se jiný Cherubín.

„Netuším, jak to napravit,“ poznamenal jsem.

„Váhali jsme mezi uvězněním a rozhřešením,“ vrátil se ke slovu znovu Cherubín stojící uprostřed.

„K jaké mu verdiktu jste dospěli?“ zeptal jsem se.

„Vzhledem k tomu, že jsi prokázal svou odvahu v boji proti démonům a jsi neobyčejně zdatný válečník, rozhodli jsme se, poslat tě k rozhřešení.“

„Přijímám,“ sklonil jsem hlavu a s pokorou přijal jejich verdikt, ačkoliv jsem vůbec nevěděl, co mě čeká.

Jen jsem věřil, že to bude pro mě nejlepší.


* * *

Krátce po verdiktu se u mě objevila nebeská stráž, která mě doprovodila k místu, které připomínalo opuštěnou jeskyni.

„Jdi!“ pobídl mě jeden ze stráže.
„Až uvidíš proud světla, u něho se zastav a vyčkej!“ dodal druhý z nebeské stráže.
„Ano,“ šeptl jsem a vstoupil do jeskyně.

Jakmile jsem došel až ke světlu, proud světla zesílil svou intenzitu.

„Padlý anděl, přeživší, navrátilec,“ pronesl zvonivý hlas, kdesi přede mnou.

„Tedy víš, kdo jsem.“

„Ten o kom se mluví.“

„Věřím, že mi pomůžeš.“

„Já? Ne. To ty sám musíš v sobě najít rozhřešení.“

„Mnohé jsem pokazil už na začátku svého působení.“

„Nezbytná je pravost tvé lítosti a pravost ochoty zanechat zla. Budeš-li se snažit oklamat Boha, oklameš sám sebe. Jen na tobě záleží, kterou cestu zvolíš.“

„Když to nezvládnu, vyženou mě?“

„Já věřím, že to zvládneš a rozzáříš to světlo, které uvnitř máš.“

„Kdo jsi? Jak se jmenuješ? Budu zde s tebou?“

„Při rozhřešení musíš být sám. Nestane se to hned a nestane se to zítra. Bude to nějakou dobu trvat. Jakmile se rozzáří tvé světlo uvnitř, vrátím se,“ odvětil a už se neozval.

Zůstal jsem tam sám.

Ve svém rozhřešení a s myšlenkou, jestli i poté zůstanu padlým andělem...
Autor Danny Jé, 08.08.2019
Přečteno 34x
Tipy 0 ... Tip / Supertip
ikonka Komentáře (0)

Komentáře
© 2004 - 2019 liter.cz v1.4.5 | Facebook, Twitter